Hledali jsem něco na rychlý odpolední výlet blízko Brna, který bychom mohli zahájit obědem na místě a narazili jsme na Naučnou stezku Olomučany.

Text na stránce Turistika.cz hlásal:

Jedná se o okružní naučnou stezku začínající a končící u obecního úřadu v Olomučanech. Její celková délka je 5,34 km. Na trase je umístěno celkem šest informačních tabulí popisujících přírodní a historické zajímavosti v okolí Olomučan. V části mezi obcením úřadem a Čertovým hrádkem a mezi obcením úřadem a studánkou U Tetřeva je trasa stezky vyznačna místním značením ve žluté barvě. Část trasy od Čertova hrádku po studánku U Tetřeva vede pak po zeleně značené turistické trase a její odbočce. Úsek ve svahu nad údolím Svitavy (vrstevnický chodník po němž prochází zelená značka) je však v zimním období obtížně průchodný.

Nu což, zima není a zbývá vyřešit ten oběd, což se nám povedlo díky vynikající restauraci Olberg přímo v Olomučanech. Takže s plnými břichy vzhůru do kopce!

Jelení žlíbek je přírodní rezervace nacházející se v katastru městské části Brno-Bystrc. Předmětem ochrany jsou přírodě blízké lesní porosty s mohutnými buky a duby s mnoha charakteristickými druhy rostlin a živočichů. Lokalita, v roce 1979 vyhlášená jako chráněný přírodní výtvor, byla po schválení zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 přeřazena do kategorie přírodní rezervace. Leží na území evropsky významné lokality Nad Brněnskou přehradou navržené k ochraně v rámci programu Natura 2000. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jelen%C3%AD_%C5%BEl%C3%ADbek).

Jako výchozí bod jsme zvolili parkoviště nad přístavištěm Rokle. Dá se tam dojet jek autem, tak lodí (pokud ovšem lodě jezdí).

Jelikož jsem tak trochu postižen mánií do bunkrů, byla návštěva Staroměstské pevnostní stezky naprosto nevyhnutelná. Díky mokrému počasí a faktu, že se jse často po polích, loukách a travou, jsme museli putování trošku zkrátit – Barunka měla "jaro v botách". I tak jsme ale viděli dost. Pokud si myslíte, že Československé předválečné opevnění sestávalo jen z klasických ŘOPíků, vězte, že tyto bunkříky byly pouze tak zvané lehké opevnění. Objekty těžkého opevnění, které se ne všude podařilo vybudovat a vybavit, byly daleko větší monstra. A právě u Starého Města pod Sněžníkem jich vyrostlo hned několik.

Na naučnou stezku s názvem Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla v Kostelní Myslové jsme narazili nejdříve v mapě, když jsme hledali nějaký kratší výlet na zpáteční cestu z dovolené. Na stránkách Regionu Vysočina jsme tak našli slibný popis stezky:

Naučná stezka Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla začíná a končí na návsi v Kostelní Myslové. Odtud nás zelené psaníčko povede k chátrajícímu statku, rodnému místu malíře Nágla. Pěšinou podél potoka Myslůvky dojdeme k Nechvátalovu mlýnu a cestou budeme míjet kamenné stavidlo bývalého rybníka a kámen s hamrovým znamením z roku 1888. Od mlýna se vydáme po silnici zpět do Kostelní Myslové. Na informačních tabulích se seznámíme s tvorbou a životem akademického malíře Františka Mořice Nágla, s historií obce a s osudy lidí žijících v tomto kraji na počátku 20. století. V kraji střeženém horou Javořicí stával u potoka Myslůvky malířův rodný statek, v němž rod Náglů žil po celé generace. Bývali to nejen dobří hospodáři, ale také nositelé kulturních a společenských tradic pro celou Kostelní Myslovou. Pro malíře F. M. Nágla (1889 Kostelní Myslová -1944 Osvětim) byla zdejší půvabná krajina nejenom místem odpočinku, ale také zdrojem inspirace pro výtvarnou tvorbu i pro celý jeho život. Celá rodina Náglova zahynula kvůli svému židovskému původu během druhé světové války v koncentračních táborech. Zapomenuté obrazy a zpustlý chátrající statek v Kostelní Myslové dodnes připomínají Náglovu rodinu i osudy evropských židů.
(zdroj: http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-pesky-krajem-malire-frantiska-morice-nagla-cx354)

...rozhodli jsme se tedy Kostelní Myslovou navštívit a stezku si projít.

Pěkná procházka na hodinku až dvě v dosahu brněnské MHD. Další informace například na webu Lipka, odkud jsme čerpali i my.