Pardubický kraj (14)
Druhý den skončil deštěm, který pokračoval celou noc až do rána třetího dne, které vás zastihlo v turistickém altánu Veksl u Mladějova. Protože jsme vyznavači hesla, že „není špatné počasí, je jen špatná nálada“, posnídali jsme, sbalili se a vydali se na cestu zpět do Hřebče.
Druhý den našeho třídenního výletu byl rozdělen na tři části – 1) sejít do Mladějova a najít průmyslové muzeum s úzkokolejnou železnicí, 2) Prohlédnout si muzeum a vykonat výlet vláčkem a 3) vyrazit z Mladějova směrem zpět k autu a najít si někde nocleh na druhou noc.
Hřebečovský hřbet a Hřebečské důlní stezky jsme měli na seznamu výletních cílů díky Toulavé kameře a hlavně Putování s párou. Takže lokalita byla jasná, teď jen naplánovat trasu a trefit se do provozu Mladějovské průmyslové železnice – úzkorozchodné tratě, která až do roku 1991 obsluhovala místní lupkové doly. Nakonec jsme zvolili víkendový výšlap „na těžko“, který vám v následující sérii článků přiblížím.
V Jevíčku jsem byl nafotit sférické fotky interíéru pro Lékárnu U Bílého anděla. I přes mizerné počasí jsme udělali krátké kolečko okolo náměstí a zkoukli místní synagogu, kostel a městskou věž. Určitě se někdy vrátíme, protože to stojí za to.
Ve Velkých Opatovicích jsme ještě nebyli a podle mapy vypadalo okolí slibně, zejména pak naučná stezka Hanýsek. Plán zněl jasně – před obědem dojet z Brna autem do Velkých Opatovic, někde v místním pohostinství si dát polívku (rohlíky se sýrem byly v batohu) a vyrazit na naučnou stezku. Problém byl, že se nám v Opatovicích nepodařilo najít slušnou restauraci. Velmi ochotná a vstřícná paní v infocentru Mikroregion Malá Haná nám řekla, že jedinou slušnou hospodu, co tu měli, prohrál majitel v automatech. Nevěřícně jsme nakoukli do hostince U Ježků, kde to dost smrdělo (dřív ten smrad asi přerážel cigaretový kouř) a navíc to vypadalo, že tam mají sraz všichni místní alkoholici. Restaurace Pod kostelem měla zavřeno (a taky nevypadala, že by se v ní vařilo něco jiného, než káva). To nám to ale začíná...