Kuželovi.cz

Nakoupili jsme teda nějaké rohlíky, sýry, salámky, banány a pití ve Vietnamské večerce vedle infocentra – můžeme ji vřele doporučit: Vevnitř to vonělo a byla velmi dobře zásobená a s milou obsluhou – a šli se naobjedvat na lavičku do zámeckého parku. Při té příležitosti si prohlédli Opatovickou borovici, strom roku 2014, letní kino a zámek z venku. Do zámku, ani do Moravského kartografického centra jsme tentokrát nešli, protože jsme se trochu báli, abychom nezatměli. Důvod se vrátit, že jo?!...

Pak už jsem vyrazili s lišákem Hanýskem na naučnou stezku. Nejprve na Opatovické hradisko, pod kterým jsou v pískovcové skále vytesány sochařem Karlem Otáhalem reliéfy básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Poté jsme zamířili ke Krakonošouvu (nebo chcete-li Rýbrcoulovu) srdci, což je osamocený pískovcový útvar ve tvaru připomínajícím srdce. Prý tu kdysi stávala i dřevěná rozhledna.

Odtud jsme lesem seběhli do areálu bývalých lázní Velká Roudka, kde můžete vidět dva funkční prameny – Františkův a Antonínův – a podumat u trosek lázeňských budov a koupaliště nad pomíjivosti slávy. Opravdu vzláštní místo.

Prošli jsme Velkou Roudkou a pokračovali na rozcestí, kde se naučná stezka rozděluje – je možné pokracovat rovně až ke skalnímu útvaru Kamenná svatba, ale pak se stezka stejnou cestou vrací zpět. Trochu nás tlačil čas, tak jsme protentokrát Kamennou svatbu vynechali a vydali se doleva přes kopec na Borotín.

V Borotínském arboretu, které vzniklo někdy kolem roku 1980, jsme byli někdy před deseti lety a chtěli jsme se podívat, co je nového. Trochu nás to zklamalo – výstavní pavilon byl sice z Evropských dotací opravený, ale zavřený, občerstvění nefungovalo a celý areál vypadal, že by potřeboval důkladnější a častější péči. Škoda – místo je to opravdu moc pěkné a takhle na podzim hraje všemi barvami. Zkusíme to zase za deset let...

Prošli jsme Borotín (ani v Borotíně nemají hospodu?!) a kolem místního koupaliště a zábavoviště se vydali zpět uzavřít náš okruh a vrátit se k autu do Velkých Opatovic. Nezatměli jsme, dokonce jsme cestou natrhali pár šípků na čaj, akorát už zacházelo sluníčko a začínala být zima. Celkově moc pěkný výlet.