Krátký, sedmikilometrový přes-obědový výlet z Rájce-Jestřebí na Spešovskou rozhlednu. Pár minut z Brna (pokud to zrovna u Lipůvky nestojí) a jste v jiném světě, světě plném vůně tlejícího listí, jehličí, výhledů, bláta, prostě přírody. Včetně kůrovce.

Rozhledna Slunečná se od roku 2009 tyčí na vyvýšenině 225 metrů nad mořem u jihomoravské obce Velké Pavlovice ve vinařské trati Nadzahrady na cykloturistické stezce Modré hory. My jsme se k ní vydali mastňácky autem po návštěvě levandulových lánů ve Starovičkách. Parkovat se dá přímo pod rozhlednou.

Velikonoční výlet jarními Chřiby z vesničky Salaš ke zdejší rozhledně, na chatu Hubertka a kolem Hladného mostu a památníku U Padlých zpět na Salaš.

Přibližně dvouhodinová procházka u Malhostovic (15 - 20 minut autem od Brna, v dosahu IDS) nabízí rybníčky, studánku, rozhlednu, zvířátka, louky, pole, les :-)
Zavede nás k potůčku Žalvíř, na kterém je několik malých rybníčků. Dále pak vystoupáme k bývalému vojenskému prostoru Zlobice (nyní ovčí farma) se stejnojmennou rozhlednou. A dolů do Malhostovic se vrátíme kolem místa zvaného Jezera.

Nádherný výlet jsme začali ráno v rekreačním středisku Toska v Prostřední Bečvě, kde jsme si chvíli počkali na autobus, který nás vyvezl nahoru na Pustevny. Přivítala nás tam hustá mlha, ale to k horám přece patří. Po zkouknutí rekonstrukce Maměnky a znovustavby vyhořelého Libušína jsme se vydali přes rozhlednu Cyrilka (odkud není přes vegetaci vidět ani ta mlha) a sochu Ragegasta na Radhošť. Po výborném obědě v horském hotelu Radhošť jsme se kousek vrátil a pak se přes  spustlou Skalíkovu louku spustili zpět dolů do Tosky. No a večer, když se mlha rozfoukala, jsme si ještě autem vyjeli nahoru na Pustevny se pořádně rozhlédnout.

Cestou z Brna do Uherského Hradiště jsme si udělali zastávku v obci Salaš, která leží v Chřibském údolí za světoznámým Velehradem. Zdolali jsme tam místní velmi zajímavou rozhlednu ve tvaru dvou do sebe zaklesnutých sedmiček. Výlet je to jen krátký – od parkoviště za obecním úřadem jeden kilometr do kopce po zelené turistické značce (a po stejné cestě zpět). Výhledy pěkné, ale docela fučelo, takže jsme nikam dál neturistikovali a vrátili se k autu.

Dvouhodinová procházka loukami a lesem ze Žernovníku do Býkovic k Porčovu mlýnu a zpět. Díky ročnímu období spojená s houbařením. No a nezamlčím ani osvěžení v Krčmě u Porčova mlýna.

Devítikilometrová procházka z Pitína do Pitína. Přes rozhlednu Na Skalce a studánku Ohloběnku.

Na Zlobici už jsme jednou byli, ale už je to skoro dva roky. Hledali jsme něco blízko Brna, kde by se dalo sáňkovat a bobovat, a kde by byly nějaké rozhledy, protože počasí bylo moc pěkné. Takže volba padla na rozhlednu Zlobice, kolem které je chráněné území Zlobice, kopce na zimní radovánky a daleký výhled.

Mezisvátkové tloustnutí jsme se rozhodli přerušit krátkým vyvětráním se v přírodě. Volba padla na Klobouky u Brna, místní větrný mlýn zvaný větřák a nedalekou rozhlednu Nedánov u Boleradic. Obloha byla jak vymetená, teplota kolem nuly a žádný vítr. Krásné počasí na zimní výlet, který se nakonec protáhl skoro na 9 km a až do tmy.