Úsek řeky Oslavy (AKA Oslavky) mezi Holomkovým mlýnem a Vančí u Tasova patří mezi méně známé, ale přesto velmi malebné zákoutí Vysočiny. Jen škoda, že v okolí Holomkova mlýna je velká část lesa i luk za plotem, díky čemuže je nepřístupná i zřícenina hradu Dub (AKA Tassenberg).

Při hledání výletu v oblasti, kterou by měli jak Brňáci, tak i Zlíňáci zhruba stejně daleko od domova, padla volba na císařský Fort Radíkov, který byl součástí Olomoucké pevnosti. Takže prohlídka okolí fortu (dovnitř jsme se, bohužel, tentokrát nedostali) a následující kolečko přes Hlubočky, které nabídne spoustu zajímavostí.

Krátký výšlap k Níhovské madoně, sošce pana sochaře Lubomíra Laciny v údolí potůčku Halda. Projdeme se také kolem nově vybudovaných rybníčků „U Borovička“, kde pozdravíme hastrmana, malou mořskou rybniční vílu a budeme se obdivovat studánce Kamenné dlaně. Uvidíme i portál Níhovského tunelu, ve kterém byla za války ukryta továrna Diana, která vyráběla stíhačky Messerschmitt.

Krátký výlet na dohled od Trenckovy rokle nás zavede k Víckovské Niagáře, romantické říčce Bobrůvce a na zříceninu hradu Víckov. Na procházku nám bude stačit hodinka a provětráme se dokonale (z kopce a zpět do kopce). I geokešku u hradu odlovíme!

Mám rád řeku Oslavu (alias Oslavku) a postupně se snažím projít co nejvíce z jejích bez pár metrů 100 km toku. Asi nikdy mě nepřestane překvapovat, jak mění svoji tvář. Dnes padla volba na krátkou procházku kousek od Tasova, kde se nad řekou tyčí ruiny hradu Dub (Tassenberg), kolem se nachází několik mlýnů, chat a koryto je plné velkých oblých kamenů, které snad daly kdysi řece jméno - ozsla, oslo, oblázek, oblý kámen, tedy Oslava – Řeka oblých kamenů.

Ivančický viadukt dokončený v roce 1870 byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Mezi používaná jména patřil Jihlavský, Kounický nebo Bránický viadukt, název Ivančický viadukt je používán od roku 1925. Mostu se říkalo také „Eiffelův most“, bylo tak zřejmě usuzováno podle nápadné podobnosti mezi viaduktem a Eiffelovou věží, žádný pramen však projekt ani stavbu mostu s Gustavem Eiffelem nespojuje. (Zdroj: Wikipedie)

Krásné velikonoční počasí nás nenechalo doma. Po poledni jsme vyrazili na dobýt hrad Lapikus. Rodiče ho dobývali nadvakrát – jednou neúspěšně z Hlubokých Mašůvek, podruhé z protilehlé Plavče. My jsme se rozhodli pro Mašůvky, protože jsme se chtěli podívat ještě na místní poutní místo s Lurdskou jeskyní a křížovou cestou.

Velký pátek znamená volno a příležitost k výletu. Venku je pěkně, takže se spí do půl desáté a pak se vaří oběd. A po obědě je čas vyrazit protáhnout klouby. Venku 20 °C, modrá obloha a volba padá na Chvojnici a Oslavu (alias Oslavku) mezi Ketkovicemi a Senorady. Z Brna je to 35 km autem a mám to tam moc rád – plánuji podívat se na grafitovou štolu u Chvojnice (kterou jsem zatím nikdy nenašel, ale už vím její polohu) a zříceninu Kraví hora, kde už jsem 15 let nebyl. 

V oblasti Krumlovsko-rokytenských slepenců jsme se při našem výletě okolím Moravského Krumlova už pohybovali, ale jednak jsme se tehdá nedostali přímo k Moravsko Krumlovskému vodopádu a druhak jsme netušili, že se tam nachází nádherné kosatce, které právě teď, v dubnu, začínají kvést. O výletě bylo rozhodnuto.

V sobotu večer dávali v televizi Postřižiny, takže volba nedělního výletu byla jasná – něco blízko Dalešického pivovaru, kde se Postřižiny natáčely. Volba padla na Wilsonku. Pak oběd v pivovaru a nakonec lenošení u řeky Jihlavy pod Mohelnem. A den jako vymalovaný!