Úsek řeky Oslavy (AKA Oslavky) mezi Holomkovým mlýnem a Vančí u Tasova patří mezi méně známé, ale přesto velmi malebné zákoutí Vysočiny. Jen škoda, že v okolí Holomkova mlýna je velká část lesa i luk za plotem, díky čemuže je nepřístupná i zřícenina hradu Dub (AKA Tassenberg).

Mám rád řeku Oslavu (alias Oslavku) a postupně se snažím projít co nejvíce z jejích bez pár metrů 100 km toku. Asi nikdy mě nepřestane překvapovat, jak mění svoji tvář. Dnes padla volba na krátkou procházku kousek od Tasova, kde se nad řekou tyčí ruiny hradu Dub (Tassenberg), kolem se nachází několik mlýnů, chat a koryto je plné velkých oblých kamenů, které snad daly kdysi řece jméno - ozsla, oslo, oblázek, oblý kámen, tedy Oslava – Řeka oblých kamenů.

Velký pátek znamená volno a příležitost k výletu. Venku je pěkně, takže se spí do půl desáté a pak se vaří oběd. A po obědě je čas vyrazit protáhnout klouby. Venku 20 °C, modrá obloha a volba padá na Chvojnici a Oslavu (alias Oslavku) mezi Ketkovicemi a Senorady. Z Brna je to 35 km autem a mám to tam moc rád – plánuji podívat se na grafitovou štolu u Chvojnice (kterou jsem zatím nikdy nenašel, ale už vím její polohu) a zříceninu Kraví hora, kde už jsem 15 let nebyl. 

Půldenní výlet jednou z nejkrásnějších a nejdivočejších oblastí Vysočiny (a Česka vůbec) – údolím řeky Oslavy (Oslavky) v části mezi zříceninami Lamberk a Sedlecký hrad, loveckým zámečkem Vlčí kopec a vyhlídkou Gloriet. Pozor – tento výlet vyžaduje jednou řeku Oslavu přebrodit!

Táta slavil narozeniny. A jak se už stalo dobrým zvykem, i tentokrát jsme vyjeli kousek za Brno a slavnostní rodinný oběd spojili s krátkou společnou vycházkou. Volba padla na Oslavany a moji milovanou řeku Oslavu alias Oslavku (i když, pravda, trochu níž po proudu, než jsou ta nej-nej místa).

Konečně! Začaly růst houby! Prej teda... Tak jsme se to vypravili zjistit na Oslavku, pod Ketkovice. A fakt rostou! Hlavně bedle s majestátnými klobouky, ale i ta babka, či liška se najde. A k tomu krásná procházka po krajině mého srdce. Doporučuje 9 z pěti stomatologů! ;-)

Miluju řeku Oslavu. Oslavku, jak jí důvěrně říkám. A protože ji nejčastěji navštěvuji mezi Náměští nad Oslavou a Oslavanama, kde už je to dospělá slečna, vrtalo mi hlavou její dětství. Tak jsem se chtěl vypravit tam, kde se Naše řeka rodí. Zjistil jsem, že to s jejím pramenem není jen tak nějak jednoduché – ví se totiž hned o třech! Ale pěkně popořádku.

Předchozí den jsme se utábořili na louce pod Ketkovákem a očekávali deštivou noc. Předpověď se nenechala zahambit a v noci celkem třikrát sprchlo. První varování byl pětiminutový deštíček okolo desáté. Pak zapršelo na 20 minut okolo druhé a vyvrcholení přišlo kolem třetí, kdy vydrželo krápat skoro dvě hodiny. Naštěstí to ale nebyla žádná průtrž mračen a dalo se to přečkat.

Měl jsem postavený přístřešek ze tří Wehrmachťáckých celt – origo trojúhelníků, které jsem podepřel prutem původně použitým na opékání špekáčků. Celty notně nasákly a ráno byl prut prohnutý jako banán. Ale vydržel.

Včera jsme došli po Chvojnici z Kralic nad Oslavou na tábořiště T.O. Moisidis, kde jsme se utábořili a přečkali první noc našeho vandru Kořeni s děckama. Už večer to vypadalo na to, že budeme muset kvůli vedru naše původní plány dojít dnes pod Lamberk poněkud upravit. Ráno, kdy jsme se začali potit ještě před tím, než do údolí Chvojnice nakouklo sluníčko, nám večerní obavy jen potvrdilo.

Takže sbalit tábor, uklidit po sobě a hurá po proudu Chvojnice k Oslavce. Operativním cílem byla určena Senoradská trampská kantýna. 

Kořeni s děckama – již tradiční akce, která se koná 2x do roka. Podzimní turnus povětšinou v listopadu a vždy v hotelu Harmonie v Zastávce u Brna a jarní turnus většinou v květnu různě po různých chatkách a tábořištích. Letošní jarní turnus se nám přesunul do léta, a protože měla děcka od minulého roku slíbený vandr a spaní pod širákem, padla volba na Chvojnici a Oslavku. Minulý rok jsme sice také byli u Oslavky, ale protože bylo děštivo, vyměkli jsme a lágrovali u Vlasáka v chatkách.

Původní plán byl jasný: Vlakem do Kralic a po Chvojnici sejít kam až to půjde. Předpoklad byl takový, že děti budou ještě čerstvé, takže toho zvládnou víc. Po přespání někde v dolní části Chvojnice jsme chtěli vyrazit proti proudu Oslavky a druhou noc strávit na fleku pod Lamberkem. No a v neděli to dojít do Náměště nad Oslavou na vlak.