Silvestrovská procházka z Mokré–Horákova (spíš Mokré teda) kolem Mokerské myslivny k Pacherovu kříži a pak dolů k Říčce, Kaprálovu mlýnu, který je nyní skautskou základnou a kolem Ranče U Jelena zpět.

Mohutný dřevěný kříž na skále v lese nad Říčkou nechal postavit v roce 1935 Arnošt Pacher jako díkuvzdání za své mnohaleté úspěšné působení v místním kraji. Kříž byl posvěcen 5. 10. 1935. Postavením kříže děkovali lidé Bohu za jeho dobrodiní - Arnošt Pacher zde nalezl ženu, naplnil představy lesů plných jelení zvěře, znovu se shledal se ztraceným synem po jeho návratu z Ruska čtyři roky po skončení první světové války a stal se váženým občanem a vrchnostenským úředníkem. (Zdroj: http://matespospa.webnode.cz/mokra-horakov-a-okoli/pacheruv-kriz/)

Krátká poobědová sobotní procházka z Hostěnic (od lovecké chaty Jelenice) kolem několika studánek (Wiehlova studánka, studánka u Aleje, Habrová studánka, Alešova pařezová studánka, studánku Jelenka jsme tentokrát minuli) a přes rozcestí na Kalečníku okolo vrchu Kalečník. Na pěti a půl kilometrech spousta zajímavostí (Žalmanův kámen) a jen s mírmým převýšením. Škoda, že se tak brzo stmívá.

V rámci tradiční akce "Kořeni s děckama", která se koná dvakrát do roka (přičemž podzimní termín je pravidelně v hotelu Harmonie v Zastávce u Brna, kde nám vycházejí maximálně vstříc), jste navštívili Ketkovák neboli Levnov. Výlet byl kombinovaný s "obědem" v podobě opíkání buřtů. Závěrem výletu jse odlili pár stop do sádry.

Dolmen u Rešic je první a jediný kamenný památník oběti jedné z prvních autohavárií v Československé republice s následkem smrti. Nechal jej postavit velkostatkář Goldschmidt na památku úmrtí svého syna Lea.
Dolmen, jehož název pochází z keltštiny, je pohřební památník z velkých kamenných bloků s krytem. Dolmenů není u nás mnoho už jenom proto, že zvednout několikatunový kámen do výšky a položit jej na svislé sloupy dá přece jenom více práce. Menhirů se nachází mnohem více, neboť to jsou kameny zapuštěné jen svisle do země.

Krátký výlet od Severomoravské chaty (zvané "Severka") kolem Rudolfova pramene k poutní kapli Nejsvětější Trojice.

Králický Sněžník (někdy s krácením kořenové samohlásky Kralický Sněžník, což bývá považováno někdy za nesprávné, jindy za správné), zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, zastarale také Spieglitzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo, viz Masiv Králického Sněžníku. Vrcholový geodetický bod se nachází na souřadnicích 50°12′26,6750″ s. š., 16°50′50,7025″ v. d. Z vrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava, je zde vyvinut kar s lavinovou drahou. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(hora))

K postavení kaple v roce 1782 dal obci podnět a příspěvek Carl Schubert, děd slavného rakouského hudebního skladatele Franze Schuberta, jehož otec se v obci Vysoká narodil a do odchodu do Vídně zde žil.

V letech 1948 – 1989 byla kaple zcela zdevastována a vedle byl postaven kravín, který až do roku 1997 jako vyhořelá zřícenina hyzdil okolí.

S opravou kaple započala za podpory vlády ČR a krajanů z Německy a Rakouska občanská aktivita ve složení paní Marta Böhm-Schubert a rodiny pánů Bierenta, Bíny, Jablončíka, Reichla, Straky a Winklera. Jelikož dobudování areálu k 200. výročí narození skladatele Franze Schuberta bylo z finančních důvodů ohroženo, byla v roce 1996 založena česko-rakouská nadace Památník Franze Schuberta Vysoká. Ta získala od města Vídně sponzorský dar, který umožnil akci dokončit.

V současné době údržbu kaple zajišťuje obec Malá Morava a je zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek. V kapli je umístěno i muzeum Franze Schuberta a jeho rodu, jehož kořeny jsou v tomto krásném moravském kraji.

(zdroj: http://www.obecmalamorava.cz/21-kaple-ve-vysoke)

Původně jsme hledali nějakou zastávku na vyplnění cesty na dovolenou do Jeseníků. Volba Loštic a Muzea tvarůžků padla víceméně náhodou. A zpětně jsme tomu moc rádi. Muzeum tvarůžků stojí opravdu za návštěvu – je totiž moc pěkně a zajímavě udělané. Navíc – hned vedle muzea je podniková prodejna a naproti ní hostinec U Coufalů, kde můžete tyto voňavé dobroty rovnou ochutnat. Třeba hned ty Coufalovy - smažené v pikantní krustě a zalité javorovým sirupem. Na návštěvu tvarůžkové cukrárny nám tentorát nezbyl čas, ale jistě si ho někdy najdeme.

Krátká návštěva Olomouce. Moc pěkné město se spoustou historie na malém prostoru. Jednou z mnoha zajímavostí je geocache "Olomoucký orloj", která se hledá prostě tak, že se na ni v informačním středistku zeptáte :-)

Už dlouho jsme se chtěl podívat do Křtinského arboreta. Několikrát do roka kolem profrčíme – nejčastěji cestou na nějaký jiný výlet do Moravského Krasu, ale nikdy se mi nepoštěstilo ho navštívit. Takže ani dneska ne :-) Mají už totiž zimní spánek. To jsme ale předem věděli a naplánovali výlet po Schindlerově cestě.