Výlety (264)
Nenáročný cyklovýlet takřka úplně po rovině a po cyklostezkách nebo méně frekventovaných komunikacích. Po sestě lze navštívit přírodní zajímavost Váté písky u Bzence, Osypané břehy na řece Moravě, skanzen ve Strážnici a v neposlední řadě zámek Milotice, který je známý z mnoha pohádek (např. z pohádky Za humny je drak).
Na naučnou stezku s názvem Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla v Kostelní Myslové jsme narazili nejdříve v mapě, když jsme hledali nějaký kratší výlet na zpáteční cestu z dovolené. Na stránkách Regionu Vysočina jsme tak našli slibný popis stezky:
Naučná stezka Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla začíná a končí na návsi v Kostelní Myslové. Odtud nás zelené psaníčko povede k chátrajícímu statku, rodnému místu malíře Nágla. Pěšinou podél potoka Myslůvky dojdeme k Nechvátalovu mlýnu a cestou budeme míjet kamenné stavidlo bývalého rybníka a kámen s hamrovým znamením z roku 1888. Od mlýna se vydáme po silnici zpět do Kostelní Myslové. Na informačních tabulích se seznámíme s tvorbou a životem akademického malíře Františka Mořice Nágla, s historií obce a s osudy lidí žijících v tomto kraji na počátku 20. století. V kraji střeženém horou Javořicí stával u potoka Myslůvky malířův rodný statek, v němž rod Náglů žil po celé generace. Bývali to nejen dobří hospodáři, ale také nositelé kulturních a společenských tradic pro celou Kostelní Myslovou. Pro malíře F. M. Nágla (1889 Kostelní Myslová -1944 Osvětim) byla zdejší půvabná krajina nejenom místem odpočinku, ale také zdrojem inspirace pro výtvarnou tvorbu i pro celý jeho život. Celá rodina Náglova zahynula kvůli svému židovskému původu během druhé světové války v koncentračních táborech. Zapomenuté obrazy a zpustlý chátrající statek v Kostelní Myslové dodnes připomínají Náglovu rodinu i osudy evropských židů.
(zdroj: http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-pesky-krajem-malire-frantiska-morice-nagla-cx354)
...rozhodli jsme se tedy Kostelní Myslovou navštívit a stezku si projít.
Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 13. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy. Chodby jsou stejně jako lochy vytesány ručně želízkem a kladivem, ještě bez použití střelného prachu, často ve velmi tvrdém rulovém skalním masívu. Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a šířka 0,5 m. To, co se prochází nejsou volastně sklepy, ale odvodňovací štola odvádějící ze sklepů (neboli lochů) vodu. (Zdroj: http://podzemi.shslavonice.cz/)
V obci Práskolesy u Mrákotína, kousek jižně od Telče jsou dvě památné lípy. Ta menší je hned u silnice a neznalé zmátne tak, že již tu druhou, větší, ani nehledají. Stačí se ale vydat 30 metrů dolů po štěrkové cestě a jsme u ní. Lípa je vykotlaná a uvnitř je dokonce malá zvonička (bez zvonečku 
).
Lípa má záznam ve wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Praskolesk%C3%A1_l%C3%ADpa, je v Registru památných stromů a v Hospodářských novinách o ní vyšel zajímavý článek.
Míchova skála je přírodní památka ev. č. 837, která se nachází v Jihlavských vrších severovýchodně od vrcholu Javořice, nedaleko nad Velkým Pařezitým rybníkem, v katastrálním území obce Řásná v okrese Jihlava. Správa AOPK Havlíčkův Brod. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADchova_sk%C3%A1la)
Míchovu skálu tvoří dvě skalní věže vysoké přibližně 13 metrů. Horolezci mají sice výstup zakázaný, ale i rekreačnímu turistovi se bez větších problémů podaří vylézt těsně k vrcholu, kde se vám otevře krásný výhled. Přírodní a snad i jediná rozhledna na turistické cestě Velký Pařezitý rybník - Javořice. Zanedlouho bude zastíněna okolním lesem, který již dosahuje na horní patra rozhledny. V roce 1829 zde byl údajně zastřelen poslední vlk žijící na Vysočině. (Zdroj: http://www.mapy.cz/s/bYs2)