Předchozí den jsme se utábořili na louce pod Ketkovákem a očekávali deštivou noc. Předpověď se nenechala zahambit a v noci celkem třikrát sprchlo. První varování byl pětiminutový deštíček okolo desáté. Pak zapršelo na 20 minut okolo druhé a vyvrcholení přišlo kolem třetí, kdy vydrželo krápat skoro dvě hodiny. Naštěstí to ale nebyla žádná průtrž mračen a dalo se to přečkat.

Měl jsem postavený přístřešek ze tří Wehrmachťáckých celt – origo trojúhelníků, které jsem podepřel prutem původně použitým na opékání špekáčků. Celty notně nasákly a ráno byl prut prohnutý jako banán. Ale vydržel.

Včera jsme došli po Chvojnici z Kralic nad Oslavou na tábořiště T.O. Moisidis, kde jsme se utábořili a přečkali první noc našeho vandru Kořeni s děckama. Už večer to vypadalo na to, že budeme muset kvůli vedru naše původní plány dojít dnes pod Lamberk poněkud upravit. Ráno, kdy jsme se začali potit ještě před tím, než do údolí Chvojnice nakouklo sluníčko, nám večerní obavy jen potvrdilo.

Takže sbalit tábor, uklidit po sobě a hurá po proudu Chvojnice k Oslavce. Operativním cílem byla určena Senoradská trampská kantýna. 

Kořeni s děckama – již tradiční akce, která se koná 2x do roka. Podzimní turnus povětšinou v listopadu a vždy v hotelu Harmonie v Zastávce u Brna a jarní turnus většinou v květnu různě po různých chatkách a tábořištích. Letošní jarní turnus se nám přesunul do léta, a protože měla děcka od minulého roku slíbený vandr a spaní pod širákem, padla volba na Chvojnici a Oslavku. Minulý rok jsme sice také byli u Oslavky, ale protože bylo děštivo, vyměkli jsme a lágrovali u Vlasáka v chatkách.

Původní plán byl jasný: Vlakem do Kralic a po Chvojnici sejít kam až to půjde. Předpoklad byl takový, že děti budou ještě čerstvé, takže toho zvládnou víc. Po přespání někde v dolní části Chvojnice jsme chtěli vyrazit proti proudu Oslavky a druhou noc strávit na fleku pod Lamberkem. No a v neděli to dojít do Náměště nad Oslavou na vlak. 

Děda měl narozeniny a pozval nás na oběd na Statek Samsara do Klepačova. Po výborném obědě jsme se rozhodli pro procházku srdcem Moravského krasu: Skalní Mlýn –> Suchý žleb –> Macocha –> Pustý žleb. Protože nám počasí přálo, měli jsme obavy, že stejný nápad bude mít polovina Brna. Naštěstí se většina lidí omezila na Pustý žleb a cestu ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním (ideálně vláčkem :-) a pak lanovkou nahoru na Macochu. Tím pádem byl Suchý žleb pustší, než ten Pustý.

Krátká nedělní procházka z Neslovic k Rybičkové skále a zpět. Rybičková skála je přírodní památka, naleziště zkamenělých ryb (podle toho také název skály). To bychom to nebyli my, abychom hned na začátku neztratili zelenou turistickou značku. Nevadí – měli jsme to naplánované jako okruh, takže pružná změna plánu a vyrazili jsme cestou, kterou jsme původne plánovali jako návratovou. Sešup lesem dolů k Rybičkové skále byl trochu napínavý – na mapě to vypadalo jako 100 metrů lesem, trochu z kopce. V realitě to vypadalo jako 100 metrů strží plné listí a uvolněných kamenů. Dobroudružství musí být, všechno jsme zvládli a ze strže vypadli přímo nad skálou.

Osmikilometrová procházka v Chřibech provedená po cestě z Brna do Uherského Hradiště. Spousta zajímavých míst na relativně malém prostoru (a to jsme zdaleka nenavštívili všechny lákadla, jako třeba hrad Cimburk (teda spíše zříceninu).

Kopec (vlastně dvojkopec) Květnice je známý jako naleziště vzácných nerostů ametystu, záhnědy, křišťálu, malachitu, aragonitu a dalších. Z jeho vrcholku se nabízí pěkný výhled na město Tišnov a Předklášteří a do širokého okolí. Nachází se zde Květnická propast, jeskyně Pod Křížem, Králova jeskyně a jeskyně U Splavu. Celý kopec je přírodní památkou. A právě na květnici vedl náš nedělní výlet.

Rozkaz zněl jasně: Sraz v 10:45 na souřadnicích 49°28'6.916"N, 16°22'5.558"E. A všechna tři auta se tam skutečně v 10:50 objevila – a to téměř současně! Jedná se totiž o souřadnice malého parkoviště, které je hned vedle občerstvovacího stánku "U bledule" místních dobrovolných hasičů. A mimochodem také na začátku naučné stezky, která vede údolím Chlébského potoka. Vše výše jmenované a ještě skalní útvary Hrádky bylo na seznamu našeho dnešního výletu. Proč? Protože bledule!

Dlouho jsme nikam nevyrazili se vyvětrat, tak jsme na nedělní odpoledne hledali něco blízko Brna a ideálně na straně Bohunic, kde jsme si měli vyčer vyzvednout ořechy na vánoční cukroví. Volba padla na údolí Bobravy, konkrétně na jeho spodní část u Želešic. Původní plán byl zaparkovat u kamenolomu v Želešicích, jím údolím někam k Novému mlýnu a zpátky to vzít přes kopec kolem kapličky sv. Peregrina. Ke kapličce se ovšem musí jít přes poměrně úzkou lávku, což mužstvo (teda spíše ženstvo) bojkotovalo. Takže zpět stejnou cestou. Ještě jsme po cestě navštívili studánku U včelína, která sice nevypadá vůbec hezky, ale má prý pitnou vodu.

Výstup na Lysou Horu z Malenovic od hotelu Petr Bezruč. Tam přes Kykulku a Ivančenu a zpět okolo Ondrášových dír, hospody U Veličků a Satinského vodopádu.