Do Kobeřic u Brna se z Brna dostanete autem za slabou půlhodinku. Kobeřice leží na severozápadním okraji Ždánického lesa a podle mapy nabízejí zajímavou procházku loukami, sadem, lesem, kolem rybníčků a potůčků, ale také nějakou tu historii přímo v obci. Pojďme to prozkoumat!

Rozkaz zněl jasně: Sraz v 10:30 v Nových Dvorech, na začátku Novodvorské aleje, dojdeme na zříceninu hradu Blansek, kde uvaříme oběd, po kterém se sklouzneme do Pustého žlebu, kde zkoukneme vývěr Punkvy a podle klouzavosti Salmovky buď vylezeme nahoru k Macoše nebo se vydáme Pustým Žlebem do Suchdola a vrchem zpět. Kuba byl na místě v 8:00, aby si cestu předem prošel. Zlínská sekce se trochu opozdila, ale už v 11:30 jsme se sešli na místě a mohli vyrazit. 

Okruh ve Vizovických vrších z poutního místa Malenisko přes místní křížovou cestu, studánky Poutnickou a Sojsínku, vrch Komonec a zříceninu Starý Světlov je tak na dvě hodiny chůze, ale klidně se může protáhnout jak časově, tak vzdálenostně – k vidění i navštívení je toho v okolí dost.

Procházka tak na 3 až 4 hodiny (i s okouněním) ve východní části Chřibů nabízí jak místní typické bukové lesy s osamocenými pískovcovými skalními útvary, tak i studánky, jeskyni, několik přístřešků a, jako exkurzi do historie, staroslovanské mohylové pohřebiště. Počítejte s trochou bláta – naštěstí je v Kudlovické dolině také Kudlovický potok, kde se dá udělat základní očista.

Kolečko tak na dvě hodinky (bez okounění na hodinu a něco chůze) z osady Šárka. Po cestě je několik zajímavostí, jako Heroltická vyvěračka, propad po bývalé štole na železnou rudu, čertova hráz (původně přehrada zbudovaná kvůli plavení dřeva) a v neposlední řadě ostrov Šárka s trampskými pomníčky a boudou T.O. Kameny.

Ani ne sedmikilometrová procházka inspirovaná naučnou stezkou Bučín, ale upravená tak, aby se nešlo po stejné cestě tam i zpět. NS Bučín neprochází celou, ale jen její přibližně dvě třetiny.

Nenáročná procházka vhodná na vytrávení po nedělním obědě – 20 minut autem z Brna, lesy a mýtinami podél Šatavy z Hlíny skoro až do Prštic a pak zase zpět, většinou po pěkných lesních cestách.

Procházka akorát tak na zimní odpoledne – necelých 9 kilometrů, v průběhu kterých se budete cítit natolik daleko od civilizace, že neuvěříte, jak blízko od Brna se nacházíte. Na vodopád znašený v mapách jako „Vodopád Šebrovka“ jsem se chtěl už dlouho podívat. A konečně na něj přišla řada. Tím víc to bude dobrodružnější, že nám nasněžilo. A do toho vysvitlo Sluníčko. Takže vzhůru do Svinošic!