V sobotu večer dávali v televizi Postřižiny, takže volba nedělního výletu byla jasná – něco blízko Dalešického pivovaru, kde se Postřižiny natáčely. Volba padla na Wilsonku. Pak oběd v pivovaru a nakonec lenošení u řeky Jihlavy pod Mohelnem. A den jako vymalovaný!

Turistický přechod z Vizovic do Luhačovic (Pozlovic) jsme chtěli projít již delší dobu. Trasa má něco přes 20 kilometrů a jde o něco zkrátit nebo naopak natáhnout. V březnu 2019 dozrál čas a vyrazili jsme z Brna autobusem do Zlína a pak dále do Vizovic.

Z Dalečína do Dalečína. Kousek podél vodního díla Vír, kousek lesem, kousek po poli. Spousta přírody a taky opevněný kostel ve Vítochově s Munzarovou borovicí.

Moje oblíbená zastávka a krátká procházka na protažení. Pohledy jak ze spodu na hráz, tak z koruny hráze na obě strany jsou fascinující. Hladina vody byla v létě roku 2018 tak nízko, že odhalila i konstrukci betonárky, která připravovala beton na stavbu hráze a při normálním stavu vody je oku skryta pod hladinou. Díky snížené hladině se na druhé straně přehrady vzdálilo její vzdutí notný kus od Dalečína a odhalilo základy zatopené obce Chudobín. Ty jsme viděli na výletě druhý den.

Francie má svůj Le Mont-Saint-Michel (Horu Svatého Michala), my máme Kozlov. Obojí je takový ostrov – poloostrov. Drobné rozdíly bychom tu našli: St. Michel je v moři, Kozlov v Dalšické přehradě, St. Michel je zastavěný, na Kozlově je jen hrad (dobře, tak zřícenina (dobře–dobře, tak zbytky zříceniny)), ale to nemusí romantickým duším vůbec vadit. (Polo)ostrov Kozlov je místo, kam jsem se chtěl už dlouho podívat. Myslel jsem si, že to jde jen loďkou nebo v zimě po ledu. Ale ne, za nižšího stavu vody to jde i suchou nohou.

Prvomájový cyklistický výšlap ze Žabovřesk na Medlánecké letiště na pivko U Křivé Vrtule a pak na Sokolák k Přehradě a kolem vody zpět. Se zastávkou na další pivo U Hrocha.

Čtyřkilometrový okruh tak na hodinku šlapání vede kolem chatek na levém břehu Brněnské přehrady, takzvané Osady, a dvou studánek – Na Rokli (tu jsme nenašli) a Soví. Pro brňáky ideální procházka po nedělním obědě :-).

V neděli večer jsme se vyrazili vykoupat k Brněnské přehradě. Volba padla na oblast Rokle, protože ta už není v přímém dosahu MHD a doufali jsme, že nebude tak přelidněná. To tak úplně nevyšlo, ale parkování jsme s trochou štěstí našli. U vody nás zaujala půjčovna paddleboardů a hlavně spousta lidí pokoušejících se s různým stupněm úspěchu na paddleboardech brázdit hladinu přehrady. S Barunkou jsme se rozhodli, že to taky vyzkoušíme!

Návšteva infocentra Jaderné elektrárny Dukovany a následný nenáročný výšlap ke zřícenině hradu Rabštejn s výhledy na Mohelnskou přehradu. Elektrárna Dukovany je druhou největší jadernou elektrárnou s instalovaným elektrickým výkonem 2 040 MW a nachází se asi 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. Od roku 1994 je u JE Dukovany infocentrum, které prošlo v roce 2014 modernizací.

První den roku 2017 si žádal krátkou detoxikační procházku. Počasí bylo mrazivé, ale bez větru. Volba nakonec padla na Brněnskou přehradu alias Prýgl. Trochu jsme se báli, že zam bude celé brno, ale nakonec jsme byli mile překvapeni tím, že zas až tak moc lidí asi ještě nebylo po Silvestru ve stavu jít na procházku. Přehrada již byla zamrzlá a několik lidí bruslilo a chodilo po ledě, ale my jsme se na led ještě báli – přeci jen zas až tak dlouho nemrzlo, aby to bylo na jistotu.