Nedělní oběd v restauraci hotelu Broušek maskovaný za výlet v Moravském krasu. Pěkná procházka na asi hodinu chůze (necelé 4 kilometry) se může notně prodloužit nejen pobytem v restauraci, ale také prohlídkou různých skal, jeskyní, jeskyněk, soutěsek, ...

Rajhradská bažantnice nebo také Popovický les je 148 ha velká obora Školního lesního podniku Masarykův les Mendelovy univerzity v Brně. Oplocená část je v podstatě rovinatý původně lužní les o rozměrech 1350 m x 800 m. Přístup do bažantnice je možný oficiálně pouze ze dvou míst vstupními brankami a pohyb je možný pouze po cestách (a s pejskem na vodítku). Od severu je branka u Popovic u biotopu Farářka a od jihu cestou od rajhradského benediktýnského kláštera a staré rajhradské pily. Celá procházka je úplně po rovině.

Okruh (s ocáskem) v severozápadní části Chřibů od obce Zástřizly Studeným žlebem (skoro až) na Vlčák a zpět nabídne několik betonových artefaktů po stavbě dálnice, kterou se nikdy nepodařilo dokončit, unikátní Starou cihelku, pramen řeky Litavy a v neposlední řadě nádherné chřibské lesy.

Devítikilometrový okruh na zhruba dvě hodiny chůze (počítejte zhruba tu samou dobu na okounění – zajímavostí se po cestě najde víc, než dost) v dosahu brněnské MHD. Kozí horka, Bobrstezka, ...co víc si od výletu přát?! Snad jen sladkou tečku v Cukrárně U Kulaté.

Při hledání výletu v oblasti, kterou by měli jak Brňáci, tak i Zlíňáci zhruba stejně daleko od domova, padla volba na císařský Fort Radíkov, který byl součástí Olomoucké pevnosti. Takže prohlídka okolí fortu (dovnitř jsme se, bohužel, tentokrát nedostali) a následující kolečko přes Hlubočky, které nabídne spoustu zajímavostí.

Po obědě nás to opět táhlo ven na nějakou procházku. Po poradě s mapou jsme vyrazili na Jižní Moravu do Bohutic. Už jsem tam kdysi (před dvaceti lety) byl kvůli focení na první verzi webu sdružení vinařských obcí Daníž, takže jsem věděl, že tam najdeme Lurdskou jeskyni, a zámek. Mapa prozradila i přítomnost druhosledových objektů ŘOP předválečného československého opevnění. A to už se nedalo odolat.

Ivančický viadukt dokončený v roce 1870 byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Mezi používaná jména patřil Jihlavský, Kounický nebo Bránický viadukt, název Ivančický viadukt je používán od roku 1925. Mostu se říkalo také „Eiffelův most“, bylo tak zřejmě usuzováno podle nápadné podobnosti mezi viaduktem a Eiffelovou věží, žádný pramen však projekt ani stavbu mostu s Gustavem Eiffelem nespojuje. (Zdroj: Wikipedie)

Díky kamarádovi jsem se dozvěděl o bývalé raketové základně protiletadlové obrany Brna, která byla vystavěna na konci osmdesátých let mezi obcemi Rapotice a Zbraslav na rozhraní Jihomoravského kraje a Vysočiny. V části areálu je nyní věznice Rapotice, ale většina plochy je pustá a zdevastovaná. Důvod vydat se na průzkum.

Díky hodnému kolegovi jsem se včas dozvěděl, že město Kuřim zrekonstruovalo část štol pod místním kopcem Záruba, a že je možná prohlídka. Protože jsem blázen do různých bunkrů, a protože můj děda zažil v roce 1944 dva nálety na Flugmotorenwerke Ostmark (dnešní Zetor v Brně), z nichž jeden přečkal v podobné štole vykutané jako kryt pod Stránskou skálou, ihned mi zablikala kontrolka. Se štěstím se mi povedlo zarezervovat lístky (byla to úplně první prohlídka pro veřejnost a původně bylo obsazeno – na štěstí pro nás ale 4 lidé odřekli) na sobotu 22. prosince 14:00 hodin. 

Volba na dnešní výlet padla na zříceninu hradu Nový hrádek u Lukova. O velikonocích jsme už na jedné zřícenině Lukov byli, ale to byl Lukov u Zlína. Nyní jsme vyrazili do Lukova na Znojemsku, do národního parku Podýjí, kde se v jeho první zóně, přímo nad řekou Dyjí, nachází unikátní komplex hradních zřícenin – Nový hrádek. Jedná se v podstatě o dvě zříceniny, které se za ta léta, co je nikdo neobývá, prolnuly se zdejší vyjímečnou přírodou. A řeknu vám, návštěva stojí za to!