Ještěd

Příchovice, Bílá skála (sídlo Krakonošova bratra Jizery), rozhledna Štěpánka, Cimrmanova rozhledna Maják a lesopark Příchovice.

Pěkný okruh o délce něco kolem dvanácti kilometrů se startem v Desné. O protržené přehradě jsem slyšel několikrát, ale ještě jsem neměl možnost ji navštívit. A musím říct, že to stojí za to! V krátkosti jde o to, že na začátku 20. století vybudovali na říčkách Bílá a Černá Desná dvě štolou propojené přehrady. Přehrada na Bílé Desné byla o něco výše a štola začínající u její hráze měla odvádět přebytečnou vodu ke vzdutí přehrady na Černé Desné. Jenomže se roku 1916 (rok po dokončení) protrhla a záplavová vlna, která se prohnala údolím ničila domy i životy. Ta druhá přehrada je tam dodnes a jmenuje se Souš. Protrženou přehradu nikdy neopravili, hráz časem zarostla, ale nedávno (asi 2015) se rozhodlo, že se z ní udělá turistický cíl. A to se, myslím, daří.

Je sobota, zejtra neděle a v pondělí dovolená, ale jsme bez auta. Takže padá rozhodnutí vyrazit zítra vlakem na dvoudenní výlet s hlavním cílem na Luckém Vrchu. Nachází se se tam nejstarší dřevěná turistická chata na Vysočině. Navíc to slibuje prý úžasné výhledy na velkou část Vysočiny a prý až do Jeseníků a Krkonoš. Rozhodnuto, jde se to prověřit.

Tradiční (v pořadí již třetí, pro Kuželovi ale první) setkání rodiny Daňkových na Bunči v Chřibech, které je spojené s krátkou vycházkou na blízkou rozhlednu Brdo a opékáním špekáčků v altánu/turistickém úkrytu Pod Brdem. Počasí nám přálo a výlet se celkově velmi vydařil.

Na Kutinské železniční viadukty jsme se chtěli podívat už dlouho. Protože jsme měli neděli strávit s našimi kamarády z Moravských Knínic, navrhli jsme tuto lokaci jako oblast společného výletu. Ze společného výletu nakonec díky zdravotní indispozici sešlo, tak jsme se na Malý a Velký železniční viadukt u Kutin šli nakonec podívat sami.

Odpolední procházka kolem Svratky do Pisárek, kde jsou nádherné vilky a vily. Pak přes kopec do Jundrova, pivo U Hrocha a kolem golfu domů.