Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Díky hodnému kolegovi jsem se včas dozvěděl, že město Kuřim zrekonstruovalo část štol pod místním kopcem Záruba, a že je možná prohlídka. Protože jsem blázen do různých bunkrů, a protože můj děda zažil v roce 1944 dva nálety na Flugmotorenwerke Ostmark (dnešní Zetor v Brně), z nichž jeden přečkal v podobné štole vykutané jako kryt pod Stránskou skálou, ihned mi zablikala kontrolka. Se štěstím se mi povedlo zarezervovat lístky (byla to úplně první prohlídka pro veřejnost a původně bylo obsazeno – na štěstí pro nás ale 4 lidé odřekli) na sobotu 22. prosince 14:00 hodin. 

Ráno jsme byli v Bílovocích nad Svitavou koupit od školních lesů MZLU vánoční stromeček. A pak jsme se chtěli kousek projít před obědem. Zastavili jsme proto u Srnčí studánky před Babicema a vydali se nejdřív ke studánce samotné a pak po modré značce směrem k jeskyni Výpustek (kam jsme ale nedošli). Les byl čerstvě zasněžený, takový trochu pohádkový.

Po nedělním obědě – svatomartinské husičce – to chtělo alespoň krátkou procházku na „vyprdění“. Volba padla na Kohoutovickou Babu, kde jsme ještě nikdy nebyli. Rychlý pohled do mapy, nějaké památníčky, Farinova zatáčka, význačný strom... To by se za tu hodinku, než bude tma, stihnout dalo! Takže šup do auta a nahoru do Kohoutek.

Volba na dnešní výlet padla na zříceninu hradu Nový hrádek u Lukova. O velikonocích jsme už na jedné zřícenině Lukov byli, ale to byl Lukov u Zlína. Nyní jsme vyrazili do Lukova na Znojemsku, do národního parku Podýjí, kde se v jeho první zóně, přímo nad řekou Dyjí, nachází unikátní komplex hradních zřícenin – Nový hrádek. Jedná se v podstatě o dvě zříceniny, které se za ta léta, co je nikdo neobývá, prolnuly se zdejší vyjímečnou přírodou. A řeknu vám, návštěva stojí za to!

Nádherný výlet jsme začali ráno v rekreačním středisku Toska v Prostřední Bečvě, kde jsme si chvíli počkali na autobus, který nás vyvezl nahoru na Pustevny. Přivítala nás tam hustá mlha, ale to k horám přece patří. Po zkouknutí rekonstrukce Maměnky a znovustavby vyhořelého Libušína jsme se vydali přes rozhlednu Cyrilka (odkud není přes vegetaci vidět ani ta mlha) a sochu Ragegasta na Radhošť. Po výborném obědě v horském hotelu Radhošť jsme se kousek vrátil a pak se přes  spustlou Skalíkovu louku spustili zpět dolů do Tosky. No a večer, když se mlha rozfoukala, jsme si ještě autem vyjeli nahoru na Pustevny se pořádně rozhlédnout.