Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Jinošovské studánky a rybník Bělizna
    Jinošovské studánky a rybník Bělizna „Jinošovské studánky“ je 12 kilometrová naučná stezka okolo 13 studánek. Stezkou jsme se nechali volně inspirovat a kousek po ní i šli. Studánek jsme navštívili jen 6. A k tomu nějaké památníčky, pomníčky a křížky. Výlet je to celkem rovinatý a nenáročný.
    Číst dál...
  • Trenckova rokle
    Trenckova rokle Baron Franz von der Trenck patří neodmyslitelně k Brnu. Dodnes se s ním každý může seznámit v kapucínské kryptě, kde leží ve své skleněné rakvi. Kousek za Brnem, v divokém kaňonu říčky Bobrůvky, je Trenckova rokle, kde se Franz údajně nějakou dobu skrýval, krmen bylinkářem z Drahonína. A tam se dnes vypravíme.
    Číst dál...
  • Bohutice – Lurdská jeskyně a Minimuzeum ŘOP
    Bohutice – Lurdská jeskyně a Minimuzeum ŘOP Po obědě nás to opět táhlo ven na nějakou procházku. Po poradě s mapou jsme vyrazili na Jižní Moravu do Bohutic. Už jsem tam kdysi (před dvaceti lety) byl kvůli focení na první verzi webu sdružení vinařských obcí Daníž, takže jsem věděl, že tam najdeme Lurdskou jeskyni, a zámek. Mapa prozradila i přítomnost druhosledových objektů ŘOP předválečného československého opevnění. A to už se nedalo odolat.
    Číst dál...

Madlenka

Škola magie pro dívky - 2

Tajemné místo

Předchozí část: Škola magie pro dívky - 1

Vnitřek té bílé budovy byl ještě krásnější než nádraží. Vysoký bledě-modrý, klenutý strop, dlážděná podlaha velké okna a vrátnice. Vrátnice byla za skleněnou přepážkou a za tou přepážkou seděla paní vrátná, nejspíš ve školní uniformě. Za paní vrátnou se do výše klenula velká zeď s poličkami na klíče. Přistoupily jsme k vrátnici a postavily se do fronty. Když přišla řada na mě, tak  paní vrátná zalistovala v knize a oslovila mě: „Jméno prosím.” „Mary Foxová.” odpovídám. Paní začne zase listovat v té knize a potom mi podá klíče. „Tvůj pokoj má číslo 502 a k tubusu jdi po šipkách.” Poděkovala jsem a postavila jsem se na stranu. Rozhlédla jsem se, ale nemohla jsem nalézt žádné šipky. Až jsem jednu šipku uviděla a na ní byl nápis TUBUS. Vydala jsem se nesouc svůj těžký kufr po šipkách a míjela jsem spoustu místností na kterých byly nápisy například jídelna, hlavní hala, a ještě spoustu dalších. Došla jsem na konec chodby kde stál vysoký válec a vedle něj byl menší válec. Na menším válci byl nápis zavazadla sem. Hodila jsem kufr dovnitř a ten vyletěl někam nahoru. Vlezla jsem do velkého válce a vyletěla jsem do vzduchu taky. „Pááááni!” vyletěla jsem nahoru do pokojového patra kde už mě čekal můj kufr. Na zemi byla zajímavá černá ploška která byla před každým 10. pokojem. Stoupla jsem na ni a objevila jsem se před pokojem 500. Ušla jsem ten kousek cesty a zastavila se před pokojem 502.

Soví vejce

Soví vejce – Madlenčin komix

Dlouho očekávaný komixový příběh z pera (a pastelek) autorky Madlenky spatřil světlo světa právě dnes. Exklusivně jej čtenářům předkládáme. Příběh života a smrti na osmi obrázcích. Samozřejmě, že s dobrým koncem!

O Modré Karkulce

(Popletená pohádka o tom, jak se z modré Karkulky stala Karkulka červená. Kdysi ji povídal tatínek, Madlenka si to zapamatovala a nyní sepsala).

Byla jednou jedna chaloupka a v té chaloupce žila holčička, které říkali Modrá Karkulka. Modré Karkulce tak říkali, protože pořád nosila modré oblečení a hrozně ráda plavala. Jinak měla Karkulka rohy a křídla, rohy měla tři a křídla čtyři.