Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Řeka Oslava u Tasova
    Řeka Oslava u Tasova Mám rád řeku Oslavu (alias Oslavku) a postupně se snažím projít co nejvíce z jejích bez pár metrů 100 km toku. Asi nikdy mě nepřestane překvapovat, jak mění svoji tvář. Dnes padla volba na krátkou procházku kousek od Tasova, kde se nad řekou tyčí ruiny hradu Dub (Tassenberg), kolem se nachází několik mlýnů, chat a koryto je plné velkých oblých kamenů, které snad daly kdysi řece jméno - ozsla, oslo, oblázek, oblý kámen, tedy Oslava… Add a comment
    Číst dál...
  • Hranická propast – nejhlubší díra na světě
    Hranická propast – nejhlubší díra na světě Takřka za humny máme nejhlubší (zatopenou) propast na světě, mnohokráte jsem kolem ní projížděl, ale nikdy ji neviděl – řeč je o Hranické propasti. Návštěva maminky v Lázních Teplice nad Bečvou je tím pravým důvodem to napravit a jít se k té veledíře podívat. Procházka je to krátká, tak na hodinku. Dá se natáhnout na zříceninu hradu Svrčov a vyhlídku sv. Jana, ale nám počasí zrovna nepřálo – foukal vítr a drobně sněžilo, tedy nic,… Add a comment
    Číst dál...
  • Spešovská rozhledna
    Spešovská rozhledna Krátký, sedmikilometrový přes-obědový výlet z Rájce-Jestřebí na Spešovskou rozhlednu. Pár minut z Brna (pokud to zrovna u Lipůvky nestojí) a jste v jiném světě, světě plném vůně tlejícího listí, jehličí, výhledů, bláta, prostě přírody. Včetně kůrovce. Add a comment
    Číst dál...

Madlenka

Škola magie pro dívky - 2

Tajemné místo

Předchozí část: Škola magie pro dívky - 1

Vnitřek té bílé budovy byl ještě krásnější než nádraží. Vysoký bledě-modrý, klenutý strop, dlážděná podlaha velké okna a vrátnice. Vrátnice byla za skleněnou přepážkou a za tou přepážkou seděla paní vrátná, nejspíš ve školní uniformě. Za paní vrátnou se do výše klenula velká zeď s poličkami na klíče. Přistoupily jsme k vrátnici a postavily se do fronty. Když přišla řada na mě, tak  paní vrátná zalistovala v knize a oslovila mě: „Jméno prosím.” „Mary Foxová.” odpovídám. Paní začne zase listovat v té knize a potom mi podá klíče. „Tvůj pokoj má číslo 502 a k tubusu jdi po šipkách.” Poděkovala jsem a postavila jsem se na stranu. Rozhlédla jsem se, ale nemohla jsem nalézt žádné šipky. Až jsem jednu šipku uviděla a na ní byl nápis TUBUS. Vydala jsem se nesouc svůj těžký kufr po šipkách a míjela jsem spoustu místností na kterých byly nápisy například jídelna, hlavní hala, a ještě spoustu dalších. Došla jsem na konec chodby kde stál vysoký válec a vedle něj byl menší válec. Na menším válci byl nápis zavazadla sem. Hodila jsem kufr dovnitř a ten vyletěl někam nahoru. Vlezla jsem do velkého válce a vyletěla jsem do vzduchu taky. „Pááááni!” vyletěla jsem nahoru do pokojového patra kde už mě čekal můj kufr. Na zemi byla zajímavá černá ploška která byla před každým 10. pokojem. Stoupla jsem na ni a objevila jsem se před pokojem 500. Ušla jsem ten kousek cesty a zastavila se před pokojem 502.

Add a comment

Soví vejce

Soví vejce – Madlenčin komix

Dlouho očekávaný komixový příběh z pera (a pastelek) autorky Madlenky spatřil světlo světa právě dnes. Exklusivně jej čtenářům předkládáme. Příběh života a smrti na osmi obrázcích. Samozřejmě, že s dobrým koncem!

Add a comment

O Modré Karkulce

(Popletená pohádka o tom, jak se z modré Karkulky stala Karkulka červená. Kdysi ji povídal tatínek, Madlenka si to zapamatovala a nyní sepsala).

Byla jednou jedna chaloupka a v té chaloupce žila holčička, které říkali Modrá Karkulka. Modré Karkulce tak říkali, protože pořád nosila modré oblečení a hrozně ráda plavala. Jinak měla Karkulka rohy a křídla, rohy měla tři a křídla čtyři.

Add a comment