Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Pěšina Karla Morávka a Melatín
    Pěšina Karla Morávka a Melatín Doslova pár kroků za Soběšicemi se otevírá pestrý les. Na některých místech si v něm můžete připadat jako ztraceni v „divočině“. Karel Morávek byl jedním z místních lesníků. O zdejší lesy se staral v první polovině 20. století. Byl vynikajícím odborníkem a zároveň ukazoval lidem, že lesy jsou částí naší krajiny a našeho domova. Za řadu pěšin a odpočívadel, po kterých se dnes procházíme a kde relaxujeme, vděčíme právě jemu. (Zdroj: https://www.pesinakarlamoravka.cz/) Add a comment
    Číst dál...
  • Lysice a Lysická obora
    Lysice a Lysická obora Zhruba 25 kilometrů za Brněnským Globusem je obec Lysice a v ní krásný Lysický zámek. U zámku je zahrada a unikátní vysutá promenáda nad ní. Dnes se ale na zámek i zahrady podíváme jenom zvenčí a zavítáme raději do Lysické obory. Dnes je obora poněkud zanedbaná, ale i tak je to moc pěkné místo k procházce. Add a comment
    Číst dál...
  • Níhovská madona
    Níhovská madona Krátký výšlap k Níhovské madoně, sošce pana sochaře Lubomíra Laciny v údolí potůčku Halda. Projdeme se také kolem nově vybudovaných rybníčků „U Borovička“, kde pozdravíme hastrmana, malou mořskou rybniční vílu a budeme se obdivovat studánce Kamenné dlaně. Uvidíme i portál Níhovského tunelu, ve kterém byla za války ukryta továrna Diana, která vyráběla stíhačky Messerschmitt. Add a comment
    Číst dál...

Madlenka

Škola magie pro dívky - 2

Tajemné místo

Předchozí část: Škola magie pro dívky - 1

Vnitřek té bílé budovy byl ještě krásnější než nádraží. Vysoký bledě-modrý, klenutý strop, dlážděná podlaha velké okna a vrátnice. Vrátnice byla za skleněnou přepážkou a za tou přepážkou seděla paní vrátná, nejspíš ve školní uniformě. Za paní vrátnou se do výše klenula velká zeď s poličkami na klíče. Přistoupily jsme k vrátnici a postavily se do fronty. Když přišla řada na mě, tak  paní vrátná zalistovala v knize a oslovila mě: „Jméno prosím.” „Mary Foxová.” odpovídám. Paní začne zase listovat v té knize a potom mi podá klíče. „Tvůj pokoj má číslo 502 a k tubusu jdi po šipkách.” Poděkovala jsem a postavila jsem se na stranu. Rozhlédla jsem se, ale nemohla jsem nalézt žádné šipky. Až jsem jednu šipku uviděla a na ní byl nápis TUBUS. Vydala jsem se nesouc svůj těžký kufr po šipkách a míjela jsem spoustu místností na kterých byly nápisy například jídelna, hlavní hala, a ještě spoustu dalších. Došla jsem na konec chodby kde stál vysoký válec a vedle něj byl menší válec. Na menším válci byl nápis zavazadla sem. Hodila jsem kufr dovnitř a ten vyletěl někam nahoru. Vlezla jsem do velkého válce a vyletěla jsem do vzduchu taky. „Pááááni!” vyletěla jsem nahoru do pokojového patra kde už mě čekal můj kufr. Na zemi byla zajímavá černá ploška která byla před každým 10. pokojem. Stoupla jsem na ni a objevila jsem se před pokojem 500. Ušla jsem ten kousek cesty a zastavila se před pokojem 502.

Add a comment

Soví vejce

Soví vejce – Madlenčin komix

Dlouho očekávaný komixový příběh z pera (a pastelek) autorky Madlenky spatřil světlo světa právě dnes. Exklusivně jej čtenářům předkládáme. Příběh života a smrti na osmi obrázcích. Samozřejmě, že s dobrým koncem!

Add a comment

O Modré Karkulce

(Popletená pohádka o tom, jak se z modré Karkulky stala Karkulka červená. Kdysi ji povídal tatínek, Madlenka si to zapamatovala a nyní sepsala).

Byla jednou jedna chaloupka a v té chaloupce žila holčička, které říkali Modrá Karkulka. Modré Karkulce tak říkali, protože pořád nosila modré oblečení a hrozně ráda plavala. Jinak měla Karkulka rohy a křídla, rohy měla tři a křídla čtyři.

Add a comment