Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Památník tankové bitvy u Staroviček (1945)
    Památník tankové bitvy u Staroviček (1945) „Po zásahu Panthera jsme zastavili, abychom se rozhlédli. Mlha již nebyla tak hustá, jako před chvílí. Na několik okamžiků se kolem nás rozhostilo nepředstavitelné ticho. Přerušil jej až křik Babuškina: ,,Levo! Tříštivý, tříštivý, nabíjej!“ křičel na svého nabíječe. Co jsem spatřil následně, bylo šokující. Kopec po levé straně byl doslova obsazen Panthery, některé jsme měli i v týlu.“ (Zdroj: http://www.starovicky.cz/data/14969.pdf)
    Číst dál...
  • Rozhledna Slunečná
    Rozhledna Slunečná Rozhledna Slunečná se od roku 2009 tyčí na vyvýšenině 225 metrů nad mořem u jihomoravské obce Velké Pavlovice ve vinařské trati Nadzahrady na cykloturistické stezce Modré hory. My jsme se k ní vydali mastňácky autem po návštěvě levandulových lánů ve Starovičkách. Parkovat se dá přímo pod rozhlednou.
    Číst dál...
  • Lavandia – Levandulová farma Starovičky
    Lavandia – Levandulová farma Starovičky Dnešní výlet nás zavede na levandulovou farmu Lavandia, která se nachází na Jižní Moravě ve Starovičkách, kousek od Hustopečí. Levandule kvetou v červnu až červenci, takže je na ně ten pravý čas. Parkujeme těšně před Starovičkami na staré kostkované silnici, kde je místa dost pro všechny návštěvníky. Poté vyrážíme trochu oklikou na adresu Starovičky 350, kde je prodejna, ve které je nutno si koupit vstupenku na pole. Všechno potřebné naleznete popsané a aktuální na stránkách…
    Číst dál...

O Modré Karkulce

(Popletená pohádka o tom, jak se z modré Karkulky stala Karkulka červená. Kdysi ji povídal tatínek, Madlenka si to zapamatovala a nyní sepsala).

Byla jednou jedna chaloupka a v té chaloupce žila holčička, které říkali Modrá Karkulka. Modré Karkulce tak říkali, protože pořád nosila modré oblečení a hrozně ráda plavala. Jinak měla Karkulka rohy a křídla, rohy měla tři a křídla čtyři.

 

Jednoho dne si Karkulka řekla že si půjde zase zaplavat do nějakých hlubin někde v jeskyni. Když šla lesem potkala medvěda a ten povídá: „Kam jdeš?“

A Karkulka odpoví: „Jdu si zaplavat, půjdeš se mnou?“

A medvěd: „Tak jo.“

A tak spolu šli a šli, až došli k hoře jménem Dudák a v té hoře byla jeskyně Utopenec. Jeskyně se tak jmenovala, protože v ní byla spousta vody, a kde kdo se v ní utopil. U vchodu do jeskyně byla cedule s nápisem a medvěd četl: „Vstup na vlastní nebezpečí! Jdeme jinam!“

Karkulka na to: „Ani náhodou. Sem chodívám často a ještě se mi nic nestalo.“

Medvěd se zamračil, ale přesto šel s Karkulkou dovnitř. Tam bylo vody panečku! Už u vstupu byly louže. Karkulka se bez váhání převlékla do plavek a skočila do vody. Medvěd ji následoval. Když medvěd skočil do vody, Karkulka už byla na druhé straně jeskynního jezera. A už zmizela pod hladinou. A jak si tak plavala pod hladinou, doplavala na kraj jezera. Plavala k hladině že se nadechne, a když už byla skoro u hladiny, zasekla se křídly do skály. Docházel jí dech, když si toho všiml medvěd. Rychle k ní připlaval a povídá: „Karkulko nehýbej se! Já ti ty křídla ukousnu.“

Ale protože se Karkulka pořád hýbala, tak se medvěd netrefil a ukousl jí rohy. Na podruhé se Karkulka už nehýbala a medvěd se trefil do křídel. Vyplavali na hladinu a stěží se nadechli.

Potom si Karkulka všimla něčeho divného. Nebyla modrá, ale červená. Medvěd jí řekl že to má z z toho, že se takovou dobu nenadechla. A od té doby známe červenou Karkulku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit