Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Kohoutovická Baba a Farinova zatáčka
    Kohoutovická Baba a Farinova zatáčka Po nedělním obědě – svatomartinské husičce – to chtělo alespoň krátkou procházku na „vyprdění“. Volba padla na Kohoutovickou Babu, kde jsme ještě nikdy nebyli. Rychlý pohled do mapy, nějaké památníčky, Farinova zatáčka, význačný strom... To by se za tu hodinku, než bude tma, stihnout dalo! Takže šup do auta a nahoru do Kohoutek.
    Číst dál...
  • Nový hrádek u Lukova
    Nový hrádek u Lukova Volba na dnešní výlet padla na zříceninu hradu Nový hrádek u Lukova. O velikonocích jsme už na jedné zřícenině Lukov byli, ale to byl Lukov u Zlína. Nyní jsme vyrazili do Lukova na Znojemsku, do národního parku Podýjí, kde se v jeho první zóně, přímo nad řekou Dyjí, nachází unikátní komplex hradních zřícenin – Nový hrádek. Jedná se v podstatě o dvě zříceniny, které se za ta léta, co je nikdo neobývá, prolnuly se zdejší…
    Číst dál...
  • Pustevny, Radhošť, Skalíkova louka, Toska
    Pustevny, Radhošť, Skalíkova louka, Toska Nádherný výlet jsme začali ráno v rekreačním středisku Toska v Prostřední Bečvě, kde jsme si chvíli počkali na autobus, který nás vyvezl nahoru na Pustevny. Přivítala nás tam hustá mlha, ale to k horám přece patří. Po zkouknutí rekonstrukce Maměnky a znovustavby vyhořelého Libušína jsme se vydali přes rozhlednu Cyrilka (odkud není přes vegetaci vidět ani ta mlha) a sochu Ragegasta na Radhošť. Po výborném obědě v horském hotelu Radhošť jsme se kousek vrátil a…
    Číst dál...

O Modré Karkulce

(Popletená pohádka o tom, jak se z modré Karkulky stala Karkulka červená. Kdysi ji povídal tatínek, Madlenka si to zapamatovala a nyní sepsala).

Byla jednou jedna chaloupka a v té chaloupce žila holčička, které říkali Modrá Karkulka. Modré Karkulce tak říkali, protože pořád nosila modré oblečení a hrozně ráda plavala. Jinak měla Karkulka rohy a křídla, rohy měla tři a křídla čtyři.

 

Jednoho dne si Karkulka řekla že si půjde zase zaplavat do nějakých hlubin někde v jeskyni. Když šla lesem potkala medvěda a ten povídá: „Kam jdeš?“

A Karkulka odpoví: „Jdu si zaplavat, půjdeš se mnou?“

A medvěd: „Tak jo.“

A tak spolu šli a šli, až došli k hoře jménem Dudák a v té hoře byla jeskyně Utopenec. Jeskyně se tak jmenovala, protože v ní byla spousta vody, a kde kdo se v ní utopil. U vchodu do jeskyně byla cedule s nápisem a medvěd četl: „Vstup na vlastní nebezpečí! Jdeme jinam!“

Karkulka na to: „Ani náhodou. Sem chodívám často a ještě se mi nic nestalo.“

Medvěd se zamračil, ale přesto šel s Karkulkou dovnitř. Tam bylo vody panečku! Už u vstupu byly louže. Karkulka se bez váhání převlékla do plavek a skočila do vody. Medvěd ji následoval. Když medvěd skočil do vody, Karkulka už byla na druhé straně jeskynního jezera. A už zmizela pod hladinou. A jak si tak plavala pod hladinou, doplavala na kraj jezera. Plavala k hladině že se nadechne, a když už byla skoro u hladiny, zasekla se křídly do skály. Docházel jí dech, když si toho všiml medvěd. Rychle k ní připlaval a povídá: „Karkulko nehýbej se! Já ti ty křídla ukousnu.“

Ale protože se Karkulka pořád hýbala, tak se medvěd netrefil a ukousl jí rohy. Na podruhé se Karkulka už nehýbala a medvěd se trefil do křídel. Vyplavali na hladinu a stěží se nadechli.

Potom si Karkulka všimla něčeho divného. Nebyla modrá, ale červená. Medvěd jí řekl že to má z z toho, že se takovou dobu nenadechla. A od té doby známe červenou Karkulku.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit