Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Včera jsme došli po Chvojnici z Kralic nad Oslavou na tábořiště T.O. Moisidis, kde jsme se utábořili a přečkali první noc našeho vandru Kořeni s děckama. Už večer to vypadalo na to, že budeme muset kvůli vedru naše původní plány dojít dnes pod Lamberk poněkud upravit. Ráno, kdy jsme se začali potit ještě před tím, než do údolí Chvojnice nakouklo sluníčko, nám večerní obavy jen potvrdilo.

Takže sbalit tábor, uklidit po sobě a hurá po proudu Chvojnice k Oslavce. Operativním cílem byla určena Senoradská trampská kantýna

Předchozí den jsme se utábořili na louce pod Ketkovákem a očekávali deštivou noc. Předpověď se nenechala zahambit a v noci celkem třikrát sprchlo. První varování byl pětiminutový deštíček okolo desáté. Pak zapršelo na 20 minut okolo druhé a vyvrcholení přišlo kolem třetí, kdy vydrželo krápat skoro dvě hodiny. Naštěstí to ale nebyla žádná průtrž mračen a dalo se to přečkat.

Měl jsem postavený přístřešek ze tří Wehrmachťáckých celt – origo trojúhelníků, které jsem podepřel prutem původně použitým na opékání špekáčků. Celty notně nasákly a ráno byl prut prohnutý jako banán. Ale vydržel.

Tradiční (v pořadí již třetí, pro Kuželovi ale první) setkání rodiny Daňkových na Bunči v Chřibech, které je spojené s krátkou vycházkou na blízkou rozhlednu Brdo a opékáním špekáčků v altánu/turistickém úkrytu Pod Brdem. Počasí nám přálo a výlet se celkově velmi vydařil.

Sedmikilometrová procházka Mariánským údolím, tentokrát pro nás netradičně nejdříve nahoru z údolí k Líšeňskému kostelíčku alias Kapli Panny Marie Pomocnice a pak kolem Líšeňského hřbitova na Muchovu boudu a tradičně údolím kolem rybníků zpátky ke Kadlcovu mlýnu.

Na Kutinské železniční viadukty jsme se chtěli podívat už dlouho. Protože jsme měli neděli strávit s našimi kamarády z Moravských Knínic, navrhli jsme tuto lokaci jako oblast společného výletu. Ze společného výletu nakonec díky zdravotní indispozici sešlo, tak jsme se na Malý a Velký železniční viadukt u Kutin šli nakonec podívat sami.