Výlety (318)
Rádi chodíme na výlety. A rádi se inspirujeme u jiných turistů. A chtěli bychom trochu oplatit těm, kteří sdílejí trasy svých výletů. Někdy jsme originální, někdy se necháváme inspirovat. Budeme rádi, pokud se námi inspiruje někdo jiný (a dá nám to vědět). Budeme dokonce moc rádi, pokud někoho motivujeme ke sdílení jeho výletů.
Níže naleznete výlety setříděné podle lokací – nahrubo podle států, ale v rámci ČR jemněji podle krajů. Užívejte si výletaření a dejte o tom vědět!
Krátká návštěva Olomouce. Moc pěkné město se spoustou historie na malém prostoru. Jednou z mnoha zajímavostí je geocache "Olomoucký orloj", která se hledá prostě tak, že se na ni v informačním středistku zeptáte :-)
Původně jsme hledali nějakou zastávku na vyplnění cesty na dovolenou do Jeseníků. Volba Loštic a Muzea tvarůžků padla víceméně náhodou. A zpětně jsme tomu moc rádi. Muzeum tvarůžků stojí opravdu za návštěvu – je totiž moc pěkně a zajímavě udělané. Navíc – hned vedle muzea je podniková prodejna a naproti ní hostinec U Coufalů, kde můžete tyto voňavé dobroty rovnou ochutnat. Třeba hned ty Coufalovy - smažené v pikantní krustě a zalité javorovým sirupem. Na návštěvu tvarůžkové cukrárny nám tentorát nezbyl čas, ale jistě si ho někdy najdeme.
Jelikož jsem tak trochu postižen mánií do bunkrů, byla návštěva Staroměstské pevnostní stezky naprosto nevyhnutelná. Díky mokrému počasí a faktu, že se jse často po polích, loukách a travou, jsme museli putování trošku zkrátit – Barunka měla "jaro v botách". I tak jsme ale viděli dost. Pokud si myslíte, že Československé předválečné opevnění sestávalo jen z klasických ŘOPíků, vězte, že tyto bunkříky byly pouze tak zvané lehké opevnění. Objekty těžkého opevnění, které se ne všude podařilo vybudovat a vybavit, byly daleko větší monstra. A právě u Starého Města pod Sněžníkem jich vyrostlo hned několik.
K postavení kaple v roce 1782 dal obci podnět a příspěvek Carl Schubert, děd slavného rakouského hudebního skladatele Franze Schuberta, jehož otec se v obci Vysoká narodil a do odchodu do Vídně zde žil.
V letech 1948 – 1989 byla kaple zcela zdevastována a vedle byl postaven kravín, který až do roku 1997 jako vyhořelá zřícenina hyzdil okolí.
S opravou kaple započala za podpory vlády ČR a krajanů z Německy a Rakouska občanská aktivita ve složení paní Marta Böhm-Schubert a rodiny pánů Bierenta, Bíny, Jablončíka, Reichla, Straky a Winklera. Jelikož dobudování areálu k 200. výročí narození skladatele Franze Schuberta bylo z finančních důvodů ohroženo, byla v roce 1996 založena česko-rakouská nadace Památník Franze Schuberta Vysoká. Ta získala od města Vídně sponzorský dar, který umožnil akci dokončit.
V současné době údržbu kaple zajišťuje obec Malá Morava a je zařazena do seznamu nemovitých kulturních památek. V kapli je umístěno i muzeum Franze Schuberta a jeho rodu, jehož kořeny jsou v tomto krásném moravském kraji.
Králický Sněžník (někdy s krácením kořenové samohlásky Kralický Sněžník, což bývá považováno někdy za nesprávné, jindy za správné), zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, zastarale také Spieglitzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo, viz Masiv Králického Sněžníku. Vrcholový geodetický bod se nachází na souřadnicích 50°12′26,6750″ s. š., 16°50′50,7025″ v. d. Z vrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava, je zde vyvinut kar s lavinovou drahou. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(hora))