Při hledání výletu v oblasti, kterou by měli jak Brňáci, tak i Zlíňáci zhruba stejně daleko od domova, padla volba na císařský Fort Radíkov, který byl součástí Olomoucké pevnosti. Takže prohlídka okolí fortu (dovnitř jsme se, bohužel, tentokrát nedostali) a následující kolečko přes Hlubočky, které nabídne spoustu zajímavostí.

Novoroční „detoxikační“ výlet do okolí Lažánek (nebo jak říkají místní L.A.žánek) s procházkou částí Lažánecko-Heroltického žlebu s kaskádou retenčních nádrží Slunná.

Díky hodnému kolegovi jsem se včas dozvěděl, že město Kuřim zrekonstruovalo část štol pod místním kopcem Záruba, a že je možná prohlídka. Protože jsem blázen do různých bunkrů, a protože můj děda zažil v roce 1944 dva nálety na Flugmotorenwerke Ostmark (dnešní Zetor v Brně), z nichž jeden přečkal v podobné štole vykutané jako kryt pod Stránskou skálou, ihned mi zablikala kontrolka. Se štěstím se mi povedlo zarezervovat lístky (byla to úplně první prohlídka pro veřejnost a původně bylo obsazeno – na štěstí pro nás ale 4 lidé odřekli) na sobotu 22. prosince 14:00 hodin. 

Po výletu okolo Altausseer See jsem se večer vydali na prohlídku místních solných dolů - Altaussee Salzwelten. Sůl se v Altaussee začala těžit později, než v sousedním Hallstattu – až kolem roku 1100. Možná kvůli tomu, že se nachází poměrně hluboko, až 300 metrů od začátku štoly. Ale těží se tu dodnes.

Děda slavil narozeniny a pozval nás na slavnostní oběd na Statek Samsara u Blanska. No a po obědě jsme se potřebovali trochu projít, aby nám slehlo před večeří. Babičku zlobilo koleno, tak jsme vybrali krátkou procházku skoro po rovině po lesní stezce od Staré huti v Josefově u Adamova přes jeskyni Jáchymka k Býčí skále a zpět.

Kopec (vlastně dvojkopec) Květnice je známý jako naleziště vzácných nerostů ametystu, záhnědy, křišťálu, malachitu, aragonitu a dalších. Z jeho vrcholku se nabízí pěkný výhled na město Tišnov a Předklášteří a do širokého okolí. Nachází se zde Květnická propast, jeskyně Pod Křížem, Králova jeskyně a jeskyně U Splavu. Celý kopec je přírodní památkou. A právě na květnici vedl náš nedělní výlet.

Dolmen u Rešic je první a jediný kamenný památník oběti jedné z prvních autohavárií v Československé republice s následkem smrti. Nechal jej postavit velkostatkář Goldschmidt na památku úmrtí svého syna Lea.
Dolmen, jehož název pochází z keltštiny, je pohřební památník z velkých kamenných bloků s krytem. Dolmenů není u nás mnoho už jenom proto, že zvednout několikatunový kámen do výšky a položit jej na svislé sloupy dá přece jenom více práce. Menhirů se nachází mnohem více, neboť to jsou kameny zapuštěné jen svisle do země.