Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Příchovice, Bílá skála (sídlo Krakonošova bratra Jizery), rozhledna Štěpánka, Cimrmanova rozhledna Maják a lesopark Příchovice.

Zveřejněno v Liberecký kraj
pondělí, 04 červenec 2016 00:00

Dvoudenní výlet na Lucký vrch

Je sobota, zejtra neděle a v pondělí dovolená, ale jsme bez auta. Takže padá rozhodnutí vyrazit zítra vlakem na dvoudenní výlet s hlavním cílem na Luckém Vrchu. Nachází se se tam nejstarší dřevěná turistická chata na Vysočině. Navíc to slibuje prý úžasné výhledy na velkou část Vysočiny a prý až do Jeseníků a Krkonoš. Rozhodnuto, jde se to prověřit.

Zveřejněno v Pardubický kraj
sobota, 14 květen 2016 00:00

Záruba a Horka u Kuřimi

Pěkná procházka přes dva kopečky – Zárubu a Horku – u Kuřimi. Na každém z vrcholů je geocache (součást série Kuřimské vrcholky) a v sedýlku mezi vrcholy (kde se dá zaparkovat auto) je třetí (velmi netradiční a povedená) keška s názvem "Haló". Celou cestu nás provází naučná stezka Zárubou a Horkou, jejíž informační tabule jsou malá řezbářská díla.

Zveřejněno v Jihomoravský kraj
úterý, 17 listopad 2015 00:00

Holubyho chata – Javorník nad Veličkou

Druhá část přechodu hřebenem Bílých Karpat přes Malý a Velký Lopeník, kolem pramenů Janáčkovy kyselky, přes Květnou na Holubyho chatu na Velké Javořině, a dále přes Kubíkův vrch kolem Megovky Filipovským údolím do Javorníku nad Veličkou. Po noci strávené na Holubyho chatě jsme vyrazili do mlhavého rána, takže jsme vysílač na Velké Javořině vůbec neviděli :-)

Zveřejněno v Zlínský kraj
úterý, 17 listopad 2015 00:00

Lopeník – Holubyho chata

První část přechodu hřebenem Bílých Karpat přes Malý a Velký Lopeník, kolem pramenů Janáčkovy kyselky, přes Květnou na Holubyho chatu na Velké Javořině, a dále přes Kubíkův vrch kolem Megovky Filipovským údolím do Javorníku nad Veličkou.

Zveřejněno v Zlínský kraj
pondělí, 07 září 2015 00:00

Praděd

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491,3 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší vrchol Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 ( do roku 1993 měl 162) metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Zveřejněno v Moravskoslezský kraj
úterý, 07 červenec 2015 00:00

Lysá Hora od hotelu Petr Bezruč

Výstup na Lysou Horu z Malenovic od hotelu Petr Bezruč. Tam přes Kykulku a Ivančenu a zpět okolo Ondrášových dír, hospody U Veličků a Satinského vodopádu.

Zveřejněno v Moravskoslezský kraj
úterý, 07 červenec 2015 00:00

Malá Prašivá, Prašivá a Chata Prašivá

Krátký výšlap na chatu Prašivá (na Malé Prašivé) a Prašivou.

Zveřejněno v Moravskoslezský kraj
úterý, 30 prosinec 2014 00:00

Z Hořic u Blanska na vrch Bukovec

Krátký, ale moc pěkný výlet z Hořic u Blanska na vrch Bukovec (596 m.n.m.). Na kopci je vrcholová kniha, kde můžete udělat záznam, že jste zde byli a zúčastnit se hry Brněnská výškovnice. Po cestě jsme navštívili Hančinu studánku a před umrznutím nás zachránil teplý čaj v penzionu U strakatého koně.

A ještě jednu zajímavost jsem po cestě zaznamenal – pracovně jsem to nazval Via Labia.

Zveřejněno v Jihomoravský kraj
neděle, 02 listopad 2014 00:00

Králický Sněžník

Králický Sněžník (někdy s krácením kořenové samohlásky Kralický Sněžník, což bývá považováno někdy za nesprávné, jindy za správné), zastarale také Kladský Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg, zastarale také Spieglitzer Schneeberg nebo Grosser Schneeberg je nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice, nacházejícího se na státní hranici s Polskem, v délce zhruba 16 km táhnoucí se od města Králíky po Kladské sedlo, viz Masiv Králického Sněžníku. Vrcholový geodetický bod se nachází na souřadnicích 50°12′26,6750″ s. š., 16°50′50,7025″ v. d. Z vrcholové kupole výrazně modelované mrazovým zvětráváním vybíhá pět dílčích rozsoch. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava, je zde vyvinut kar s lavinovou drahou. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(hora))

Zveřejněno v Pardubický kraj
Strana 2 z 2