Kuželovi.cz

Ráno jsme byli v Bílovocích nad Svitavou koupit od školních lesů MZLU vánoční stromeček. A pak jsme se chtěli kousek projít před obědem. Zastavili jsme proto u Srnčí studánky před Babicema a vydali se nejdřív ke studánce samotné a pak po modré značce směrem k jeskyni Výpustek (kam jsme ale nedošli). Les byl čerstvě zasněžený, takový trochu pohádkový.

Nádherný výlet jsme začali ráno v rekreačním středisku Toska v Prostřední Bečvě, kde jsme si chvíli počkali na autobus, který nás vyvezl nahoru na Pustevny. Přivítala nás tam hustá mlha, ale to k horám přece patří. Po zkouknutí rekonstrukce Maměnky a znovustavby vyhořelého Libušína jsme se vydali přes rozhlednu Cyrilka (odkud není přes vegetaci vidět ani ta mlha) a sochu Ragegasta na Radhošť. Po výborném obědě v horském hotelu Radhošť jsme se kousek vrátil a pak se přes  spustlou Skalíkovu louku spustili zpět dolů do Tosky. No a večer, když se mlha rozfoukala, jsme si ještě autem vyjeli nahoru na Pustevny se pořádně rozhlédnout.

Z Dalečína do Dalečína. Kousek podél vodního díla Vír, kousek lesem, kousek po poli. Spousta přírody a taky opevněný kostel ve Vítochově s Munzarovou borovicí.

Skoro desetikilometrová pohodová procházka méně známou částí Chřibů. Auto jsme nechali na konci Starých Hutí, kde se dá s trochou štěstí najít místo na zaparkování tak, aby auto nikomu a ničemu nevadilo. Vyrážíme vlastně z nejníže položeného místa procházky, ale i tak nás na Gavendovu skálu čeká jen pohodových 150 výškových metrů.

Táta slavil narozeniny. A jak se už stalo dobrým zvykem, i tentokrát jsme vyjeli kousek za Brno a slavnostní rodinný oběd spojili s krátkou společnou vycházkou. Volba padla na Oslavany a moji milovanou řeku Oslavu alias Oslavku (i když, pravda, trochu níž po proudu, než jsou ta nej-nej místa).

Procházka na nedělní odpoledne (možno zahájit obědem v restauraci Na Konečné) v dosahu MHD. Po cestě spousta atrakcí pro děti, zejména v neděli možno zakončit jízdou na zahradní železnici.

Na svátek osvobození jsme si s kamarádama naplánovali výlet na Znojemsko, k obci Hnanice, kde jsme chtěli navštívit jednu z nejznámějších a nejstarších Moravských vinic – Šobes. Z Brna jsme vyráželi 11:20 a na místo dorazili za necelou hodinu. Parkovali jsme na malém parkovišti před hotelem Vinice v Hnanicích. 

Cestou z Brna do Uherského Hradiště jsme si udělali zastávku v obci Salaš, která leží v Chřibském údolí za světoznámým Velehradem. Zdolali jsme tam místní velmi zajímavou rozhlednu ve tvaru dvou do sebe zaklesnutých sedmiček. Výlet je to jen krátký – od parkoviště za obecním úřadem jeden kilometr do kopce po zelené turistické značce (a po stejné cestě zpět). Výhledy pěkné, ale docela fučelo, takže jsme nikam dál neturistikovali a vrátili se k autu.

Už dlouho jsme se chtěli podívat na Spálenou skálu směrem od Svinošic. Dnes jsme tedy vyrazili. Auto jsme nechali ve Svinošicích u mostu, kde je dost místa a ničemu to tam nezavazí. Vyrazili jsme směrem na Svinošickou hájenku, prvním cílem byla studánka nacházející se 150 metrů za hájenkou.

Rakovecké údolí je jedinou lokalitou na Vyškovsku, kde se vyskytuje Bledule jarní. A protože je právě čas, kdy Bledule kvetou, vypravili jsme se na ně podívat. Trochu nás překvapila zima, protože bylo lehce pod nulou a krajina byla pocukrovaná čerstvým sněhovým popraškem, ale ono to nakonec ani nám, ani bledulím až tak nevadilo.