Po obědě nás to opět táhlo ven na nějakou procházku. Po poradě s mapou jsme vyrazili na Jižní Moravu do Bohutic. Už jsem tam kdysi (před dvaceti lety) byl kvůli focení na první verzi webu sdružení vinařských obcí Daníž, takže jsem věděl, že tam najdeme Lurdskou jeskyni, a zámek. Mapa prozradila i přítomnost druhosledových objektů ŘOP předválečného československého opevnění. A to už se nedalo odolat.

Sobotní návštěvu babičky a dědy v UH jsme spojili s poobědovou návštěvou Leteckého muzea v Kunovicích. Před léty jsme tu už byli, ale od té doby uteklo hodně času a přibylo mimo jiné jedno velké éro – TU-154M, Zuzanka, neboli Naganský expres. Ano, TO letadlo, co dovezlo naše přiopilé hokejisty, olympijské vítěze, z japonského Nagana. Výlet je to moc pěkný a i ti, kterým letadla příliš neříkají, se tu mohou na leccos podívat. Jenom škoda, že u exponátů nejsou detailnější popisky.

Děda slavil narozeniny a pozval nás na slavnostní oběd na Statek Samsara u Blanska. No a po obědě jsme se potřebovali trochu projít, aby nám slehlo před večeří. Babičku zlobilo koleno, tak jsme vybrali krátkou procházku skoro po rovině po lesní stezce od Staré huti v Josefově u Adamova přes jeskyni Jáchymka k Býčí skále a zpět.

V pátek nám pršelo. Opět. Hledali jsme tedy aktivitu, při které bychom zůstali suší. Nakonec jsme se rozhodli pro návštěvu Muzea výroby dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou. Po okolí jsou na muzeum reklamní tabule, kterých si člověk nemůže nevšimnout. Přiznám se, že když jsme se o možnosti návštěvy muzea zkraje dovolené bavili, panovala vzácná shoda, že to teda ani náhodou: Čumět na nějaké dřevěné hračky, ...to raději budeme hnít na chatě. No, ... Musím přiznat, že jsme se mýlili, a že návštěva muzea - původně "znouzectnost" byla moc pěkná a líbila se jak dětem, tak dospělým.

Příchovice, Bílá skála (sídlo Krakonošova bratra Jizery), rozhledna Štěpánka, Cimrmanova rozhledna Maják a lesopark Příchovice.

Původně jsme hledali nějakou zastávku na vyplnění cesty na dovolenou do Jeseníků. Volba Loštic a Muzea tvarůžků padla víceméně náhodou. A zpětně jsme tomu moc rádi. Muzeum tvarůžků stojí opravdu za návštěvu – je totiž moc pěkně a zajímavě udělané. Navíc – hned vedle muzea je podniková prodejna a naproti ní hostinec U Coufalů, kde můžete tyto voňavé dobroty rovnou ochutnat. Třeba hned ty Coufalovy - smažené v pikantní krustě a zalité javorovým sirupem. Na návštěvu tvarůžkové cukrárny nám tentorát nezbyl čas, ale jistě si ho někdy najdeme.