Je sobota, zejtra neděle a v pondělí dovolená, ale jsme bez auta. Takže padá rozhodnutí vyrazit zítra vlakem na dvoudenní výlet s hlavním cílem na Luckém Vrchu. Nachází se se tam nejstarší dřevěná turistická chata na Vysočině. Navíc to slibuje prý úžasné výhledy na velkou část Vysočiny a prý až do Jeseníků a Krkonoš. Rozhodnuto, jde se to prověřit.

Sedmikilometrová procházka Mariánským údolím, tentokrát pro nás netradičně nejdříve nahoru z údolí k Líšeňskému kostelíčku alias Kapli Panny Marie Pomocnice a pak kolem Líšeňského hřbitova na Muchovu boudu a tradičně údolím kolem rybníků zpátky ke Kadlcovu mlýnu.

Osmikilometrová procházka v Chřibech provedená po cestě z Brna do Uherského Hradiště. Spousta zajímavých míst na relativně malém prostoru (a to jsme zdaleka nenavštívili všechny lákadla, jako třeba hrad Cimburk (teda spíše zříceninu).

Pěkná a krátká procházka po lesnické naučné stezce okolo hradu Buchlov kaple Barborka. Lesnická naučná stezka má několik zastavení a jsou na ní dřevěné sochy různých lesních zvířat – vždy samce, samice a mláděte.

Krátká nedělní procházka okolo hradu Veveří.

Dva pětikilometrové okruhy od parkoviště v Klentnici. Jeden na Sirotčí hrádek a Tabulovou horu, druhý do Soutěsky, k Martince a ruině kaple sv. Antonína. Les kvetl bílo fialově díky Dymnivce Duté.

Pěkný výlet u Uherského Hradiště. Námi realizovaný okruh má necelých 6 kilometrů a dá se projít za hodinu a půl (a to včetně výšlapu na rozhlednu Rovnina a prohlídku okolí kaple svatého Rocha a Břestecké stodoly v areálu Parku Rochus). Výhled z rozhledny na vrcholu Rovnina je opravdu pěkný na všechny strany – Chřiby s Buchlovem a Barborkou, na druhé straně Bílé Karpaty. Nebo také stožáry vysílačů Topolná a Otrokovické komíny. Vše jako na dlani. Až v parku Rochus, bývalém vojenském prostoru, po kterém se dříve proháněly tanky uherskohradišťské posádky, jsme z informační cedule zjistili, že o obnovu kaple se za první republiky zasloužil Hančin pradědeček JUDr. Miloslav Skácel.

Ulici Žabovřeskou brněnští řidiči dobře znají – je to ono místo mezi Pisárkami a Žabovřeskami, kde se Velký městský okruh (VMO) musí spolu s šalinou (tramvají :-) namáčknout mezi strmé skály Wilsonova lesa a řeku Svratku. Povede se to jen za cenu snížení počtu pruhů na jeden každým směrem, takže o zácpy z obou směrů není nouze. Plánuje se rozšíření koridoru, zasekání šalinových kolejí (a snad i silnice?) částečně do skály a navýšení počtu jízdních pruhů. A s přípravami se právě (leden 2015) začalo. Ze silnice, po které jezdím docela často, jsem si všiml, že zmizely všechny stavby, co tam byly, a že se po nich objevily sklepy zasekané do skály. Navíc mne vždy lákala kaplička, o které jsem se díky hře Ingress dozvěděl, že je (spíše asi byla) zasvěcena svatému Antonínu Paduánskému. Takže honem vyrazit, než všechno díky stavbě VMO zmizí nadobro.

Inspirací pro tento výlet mi byl článek Kouřící kopec i zamrzlá údolí bez lidí. Tipy na nejhezčí zimní výlety, který vyšel v pátek 16. ledna 2015 na iDnes. Zaujal mne Moravskokrumlovský vodopád, krátkou rešerší po internetech jsem zjistil, že je kolem na relativně malém území zajímavostí mnohem více, a tak jsme hned v sobotu po obědě vyrazili.

Počasí nebylo ideální (a taky jsme ke konci trochu zatměli), ale podle hesla "není špatné počasí, je jen špatné oblečení a špatná nálada" jsme statečně vykonali malý okruh. Řízením osudu jsme vodopád nakonec těsně minuli, což je jen záminka k tomu, abychom se do Moravského Krumlova a k vodopádu někdy vrátili.

Krátký výlet od Severomoravské chaty (zvané "Severka") kolem Rudolfova pramene k poutní kapli Nejsvětější Trojice.