Druhý den skončil deštěm, který pokračoval celou noc až do rána třetího dne, které vás zastihlo v turistickém altánu Veksl u Mladějova. Protože jsme vyznavači hesla, že „není špatné počasí, je jen špatná nálada“, posnídali jsme, sbalili se a vydali se na cestu zpět do Hřebče.

Druhý den našeho třídenního výletu byl rozdělen na tři části – 1) sejít do Mladějova a najít průmyslové muzeum s úzkokolejnou železnicí, 2) Prohlédnout si muzeum a vykonat výlet vláčkem a 3) vyrazit z Mladějova směrem zpět k autu a najít si někde nocleh na druhou noc.

Hřebečovský hřbet a Hřebečské důlní stezky jsme měli na seznamu výletních cílů díky Toulavé kameře a hlavně Putování s párou. Takže lokalita byla jasná, teď jen naplánovat trasu a trefit se do provozu Mladějovské průmyslové železnice – úzkorozchodné tratě, která až do roku 1991 obsluhovala místní lupkové doly. Nakonec jsme zvolili víkendový výšlap „na těžko“, který vám v následující sérii článků přiblížím.

Kolečko tak na dvě hodinky (bez okounění na hodinu a něco chůze) z osady Šárka. Po cestě je několik zajímavostí, jako Heroltická vyvěračka, propad po bývalé štole na železnou rudu, čertova hráz (původně přehrada zbudovaná kvůli plavení dřeva) a v neposlední řadě ostrov Šárka s trampskými pomníčky a boudou T.O. Kameny.

Po výletu okolo Altausseer See jsem se večer vydali na prohlídku místních solných dolů - Altaussee Salzwelten. Sůl se v Altaussee začala těžit později, než v sousedním Hallstattu – až kolem roku 1100. Možná kvůli tomu, že se nachází poměrně hluboko, až 300 metrů od začátku štoly. Ale těží se tu dodnes.