Kuželovi.cz

Stránská skála je Národní přírodní památka s bohatou historií. Hlavně je to ale významné naležiště Konikleců, které kvetou právě v druhé polovině března. Proto nás pěkné počasí vylákalo na krátkou odpolední procházku na kytičky. Na stráni nad koncem ulice Stránská bylo úplně modro.

Vyrazili jsme za Četníky z Luhačovic. Do Lesního Hlubokého. Říkáte si, co je to za nesmysl, a že Luhačovice jsou od Brna opačným směrem? To sice jsou, ale „četnická stanice” stojí právě v Lesním Hlubokém. Teda ta filmová, protože to není žádná četnická stanice, ale původně barokní zámeček, rezidence rajhradských benediktinů. Přímo naproti zámečku je kaple sv. Anny.

Chátrající kostelík na ostrůvku prostřední (Věstonické) nádrže je pěkně vidět ze silnice Brno – Mikulov – Vídeň vedoucí po hrázi horní nádrže. Jedeme-li od Brna, tyčí se nad jezerem notoricky známé panorama Pálavy. Jedním slovem: Krása! Ke kostelíku jsem se chtěl podívat už dlouho, ale vždy jsem uvažoval návštěvu na lodičce v létě nebo suchou nohou, když voda v nádrži klesne natolik, že se vynoří stará silnice. Na zimní návštěvu jsem nepomyslel.

Na Zlobici už jsme jednou byli, ale už je to skoro dva roky. Hledali jsme něco blízko Brna, kde by se dalo sáňkovat a bobovat, a kde by byly nějaké rozhledy, protože počasí bylo moc pěkné. Takže volba padla na rozhlednu Zlobice, kolem které je chráněné území Zlobice, kopce na zimní radovánky a daleký výhled.

Po týdnu opět na Prýglu! Počasí jako vymalované a led, na který se už nemusíme bát! Tentokrát jsme zajeli na opačný břeh, k restauraci U Kotvy. Před týdnem jsme se procházeli na protějším břehu u Sokolského koupaliště a na led se ještě báli. Dnes již byl led dostatečně silný, aby unesl tu půlku Brna, co se na něm rozhodla strávit nedělní odpoledne. Bruslením, běžkováním, jízdou na kole nebo prostě jen šlindáním se po ledu. Zoncna rumplovala, ale na lapání bronzu byla přeci jen trochu kaltna.