Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Vysočina

Vysočina (25)

Na naučnou stezku s názvem Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla v Kostelní Myslové jsme narazili nejdříve v mapě, když jsme hledali nějaký kratší výlet na zpáteční cestu z dovolené. Na stránkách Regionu Vysočina jsme tak našli slibný popis stezky:

Naučná stezka Pěšky krajem malíře Františka Mořice Nágla začíná a končí na návsi v Kostelní Myslové. Odtud nás zelené psaníčko povede k chátrajícímu statku, rodnému místu malíře Nágla. Pěšinou podél potoka Myslůvky dojdeme k Nechvátalovu mlýnu a cestou budeme míjet kamenné stavidlo bývalého rybníka a kámen s hamrovým znamením z roku 1888. Od mlýna se vydáme po silnici zpět do Kostelní Myslové. Na informačních tabulích se seznámíme s tvorbou a životem akademického malíře Františka Mořice Nágla, s historií obce a s osudy lidí žijících v tomto kraji na počátku 20. století. V kraji střeženém horou Javořicí stával u potoka Myslůvky malířův rodný statek, v němž rod Náglů žil po celé generace. Bývali to nejen dobří hospodáři, ale také nositelé kulturních a společenských tradic pro celou Kostelní Myslovou. Pro malíře F. M. Nágla (1889 Kostelní Myslová -1944 Osvětim) byla zdejší půvabná krajina nejenom místem odpočinku, ale také zdrojem inspirace pro výtvarnou tvorbu i pro celý jeho život. Celá rodina Náglova zahynula kvůli svému židovskému původu během druhé světové války v koncentračních táborech. Zapomenuté obrazy a zpustlý chátrající statek v Kostelní Myslové dodnes připomínají Náglovu rodinu i osudy evropských židů.
(zdroj: http://www.region-vysocina.cz/naucna-stezka-pesky-krajem-malire-frantiska-morice-nagla-cx354)

...rozhodli jsme se tedy Kostelní Myslovou navštívit a stezku si projít.

Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 13. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy. Chodby jsou stejně jako lochy vytesány ručně želízkem a kladivem, ještě bez použití střelného prachu, často ve velmi tvrdém rulovém skalním masívu. Průměrná výška profilu chodby je 1,5 m a šířka 0,5 m. To, co se prochází nejsou volastně sklepy, ale odvodňovací štola odvádějící ze sklepů (neboli lochů) vodu. (Zdroj: http://podzemi.shslavonice.cz/)

 V obci Práskolesy u Mrákotína, kousek jižně od Telče jsou dvě památné lípy. Ta menší je hned u silnice a neznalé zmátne tak, že již tu druhou, větší, ani nehledají. Stačí se ale vydat 30 metrů dolů po štěrkové cestě a jsme u ní. Lípa je vykotlaná a uvnitř je dokonce malá zvonička (bez zvonečku smile).

Lípa má záznam ve wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Praskolesk%C3%A1_l%C3%ADpa, je v Registru památných stromů a v Hospodářských novinách o ní vyšel zajímavý článek.

Míchova skála je přírodní památka ev. č. 837, která se nachází v Jihlavských vrších severovýchodně od vrcholu Javořice, nedaleko nad Velkým Pařezitým rybníkem, v katastrálním území obce Řásná v okrese Jihlava. Správa AOPK Havlíčkův Brod. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADchova_sk%C3%A1la)

Míchovu skálu tvoří dvě skalní věže vysoké přibližně 13 metrů. Horolezci mají sice výstup zakázaný, ale i rekreačnímu turistovi se bez větších problémů podaří vylézt těsně k vrcholu, kde se vám otevře krásný výhled. Přírodní a snad i jediná rozhledna na turistické cestě Velký Pařezitý rybník - Javořice. Zanedlouho bude zastíněna okolním lesem, který již dosahuje na horní patra rozhledny. V roce 1829 zde byl údajně zastřelen poslední vlk žijící na Vysočině. (Zdroj: http://www.mapy.cz/s/bYs2)

 Do Pevnostního areálu u Slavonic jsme se vydali na kolech ze Starého města pod Landštejnem cíleně na akci "Přepadení ŘOPíků 1938", která se koná tradičně první srpnovou sobotu. Cestu jsme si natáhli přes Trojmezí, což je místo setkání historických hranic Čech, Moravy a Rakouska, a vesničku Maříž, kde je možné se občerstvit a nazdobit si keramický hrneček.

Pevnostní areál je ukázkou části obranné pevnostní linie, tvořené systémem pozorovacích a palebných průseků, protipěchotními a protitankovými překážkami v délce téměř 200 m a devíti rekonstruovanými objekty lehkého opevnění vz. 37 (řopíky) do stavu z období mobilizace v září 1938. (Zdroj: http://www.slavonicebunkry.cz/)

Strana 5 z 5