První den: Neusiedl am See – Oggau

Okolo desáté jsme vyrazili autem z Brna, a přesto, že jsme nevyužili dálnic na Slovensku a v Rakousku, byli jsme na místě okolo jedné. Auto jsme zaparkovali v městečku Neusiedl am See, které se nachází na severním konci Neziderského jezera, a ve kterém je několik vhodných parkovišť. Asi hodinu nám trvalo sundat kola z nosiče a navěšet na ně všechny brašny. Kolem druhé jsme ale vyrazili okolo jezera proti směru hodinových ručiček po trase B10 směrem na Jois. Za městečkem Winden am See jsme zastavili na krátkou občerstvovací přestávku. To vůbec není problém, protože stezky jsou lemovány pěknými zastaveními. Na některých je možno i doplnit pitnou vodu.

Pod Breitenbrunnem náš čekalo překvapení v podobě uzavřené cyklostezky z důvodu prací. Objížďka byla perfektně značená a vyhnala nás jen o pár set metrů dál od jezera a výše do vinic. Odměnou byl pěkný výhled na jezero. Projeli jsme Purbach a další krátkou zastávku udělali u nádraží Donnerskirchen, kde je krásné dětské hřiště. U Donnerskirchenu je prý rákosový pás kolem jezera vůbec nejmohutnější a dosahuje až 8 kilometrů.

Následovalo už jen pár kilometrů do kempingu v Oggau. Po ubytování jsme si v místní restauraci dali oběd (parádní wienerschnitzel, který se nevešel na talíř) a po večeři vyrazili na procházku kolem koupaliště a přístavu směrem k jezeru. Jezero jsme ale neviděli – výhled zakrývalo všudypřítomné rákosí. Kemp v Oggau je moc pěkný, ale má jednu chybu: Přímo nad ním vede koridor, který používají letadla klesající směrem na Bratislavu. Jedno za druhým. A brzdící letadla dělají celkem kravál :-)

Druhý den: Oggau – Sankt Andrä am Zicksee

Ráno jsme sbalili stan a vyrazili do Oggau – kemp totiž leží asi kilometr před vlastní vesnicí. Zrovna, když jsme projížděli Oggau, přijela tam pojízdná pekárna. Využili jsme toho, koupili chleba k řízkům, co nám zbyly od včerejší večeře a ještě sladké buchty na snídani, které jsme hned za Oggau na jedné cyklozastávce ve vinicích snědli.

Následovala cesta mezi vinicemi přes Rust do Mörbisch am See. V Mörbischu je přístav přívozu a také takové zvláštní divadlo, kde jevištěm je vlastně hladina jezera. K obému se člověk dostane po asi 1,5 km dlouhé silnici lemované po obou stranách rákosím. Koupili jsme si lodní lístky do Illmitzu (s poloviční slevou na Neusiedler See Card, kterou jsme dostali včera večer v kempu v Oggau) a nalodili se i s koly. Cesta na druhou stranu trvala asi 30 minut a doooost na ní foukalo.

Krajina na východní straně má charakter puszty – placka s několika (mnoha) mělkými slanými jezery, u kterých jsou vyvýšené pozorovatelny ptáků. Moc pěkné! Jedinou nevýhodou pro cyklisty je všude přítomný vítr, který dělá i z té ploché krajiny kopec. Několikrát jsem kontroloval, jestli se me náhodou nepřidřelo ložisko v kole :-) Posledním z jezer je Zicksee. Našinec si je skoro jistý, že je to název pocházející z češtiny – že totiž jezero někdo nacikal :-). Mělká louže je rájem surfařů. Na severovýchodním konci jezera je vesnička Sankt Andrä an Zicksee, kde je moc pěkný kemp – náš dnešní cíl. Po postavení stanu následovalo ožbrndnutí v jezeře a návštěva restaurace Papillon (piva, zmrzlinové poháry a langoše).

Třetí den: 

Sankt Andrä am Zicksee – Podersdorf am See – Neusiedl am See

Ráno jsme vyrazili směrem na Podersdorf am See. Cesta vede mezi poli a je zpestřena několika místy: Hned u kempu míjíme lázeňský resort, termální lázně St. Martin. Pak se na chvíli zastavíme u koníčků pasoucích se u usedlosti Alt Hof, mineme modelářské letiště a krásné rybníčky pro rybáře a těsně před Podersdorfem ještě plácek, kde nadšenci pouší kity. Pak projedeme Podersdorf a vyjíždíme přímo u promenády a slavného majáku. Moc pěkné místo! Podersdorf am See je vlastně jediné místo, kde břeh jezera není zarostlý rákosím. Parkujeme kola a jdeme si prohlédnout molo a maják. Jsou tu i pláže s navezenými oblázky, takže voda je o něco méně zakalená, než jinde na jezeře. Následuje ještě výborná domací zmrzlina a vyrážíme na poslední úsek cesty.

Přiznám se, že úsek z Podersdorfu do Weidenu am See se mi líbil asi nejvíce – jede se po cestě, která je trochu vyvýšená, rákosí není, nebo je ho málo, jezero je pěkně vidět... Pokud někdo plánuje jednodenní návštěvu, doporučuji určitě tento úsek a pak taky návštěvu Podersdorfu.

V Neusiedlu jsme našli auto a třídenní cestu tak ukončili s vědomím, že jsme ještě spoustu věcí neviděli, a že se rádi někdy vrátíme.