Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

  • Hřebečské důlní stezky: 3. den
    Hřebečské důlní stezky: 3. den Druhý den skončil deštěm, který pokračoval celou noc až do rána třetího dne, které vás zastihlo v turistickém altánu Veksl u Mladějova. Protože jsme vyznavači hesla, že „není špatné počasí, je jen špatná nálada“, posnídali jsme, sbalili se a vydali se na cestu zpět do Hřebče.
    Číst dál...
  • Hřebečské důlní stezky: 2. den
    Hřebečské důlní stezky: 2. den Druhý den našeho třídenního výletu byl rozdělen na tři části – 1) sejít do Mladějova a najít průmyslové muzeum s úzkokolejnou železnicí, 2) Prohlédnout si muzeum a vykonat výlet vláčkem a 3) vyrazit z Mladějova směrem zpět k autu a najít si někde nocleh na druhou noc.
    Číst dál...
  • Hřebečské důlní stezky: 1. den
    Hřebečské důlní stezky: 1. den Hřebečovský hřbet a Hřebečské důlní stezky jsme měli na seznamu výletních cílů díky Toulavé kameře a hlavně Putování s párou. Takže lokalita byla jasná, teď jen naplánovat trasu a trefit se do provozu Mladějovské průmyslové železnice – úzkorozchodné tratě, která až do roku 1991 obsluhovala místní lupkové doly. Nakonec jsme zvolili víkendový výšlap „na těžko“, který vám v následující sérii článků přiblížím.
    Číst dál...

iTrubec

Projekty integrující IoT s tradičním včelařstvím. Monitoring úlů, léčba Varroa destructora teplem, ... iTrubec na YouTube.

 

iTrubec – První pokusné měření v úlu (25.2.2018)

25.2.2018 – Byl proveden první „ostrý“ test zařízeni iTrubec a to přímo ve včelím úle.

  • Místo testu: ČR, Sklené nad Oslavou, 575 m.n.mořem
  • Teplota vzduchu: -8 °C den (-16°C noc).

Testované včelstvo má dva nástavky s mírou rámků 39 x 24 cm. Včelstvo se nachází ve spodním nástavku. Čidla zařízení měřící vlhkost i teplotu (každé) označené číslicí „1“ a „2“ , každé s čidel má jinou délku kabelu. Zařízení bylo volně položeno na horní loučky spodního nástavku, vedle byla uložena i powerbanka (zdroj) pro napájení.

  • První čidlo s kratším kabelem (čidlo č. 1), bylo volně položeno do prostoru na horní loučky spodního nástavku.
  • Druhé čidlo s delším kabelem (čidlo č. 2), bylo opatrně zasunuto mezi nástavky (spodní loučkou horního nástavku a vrchní loučkou spodního nástavku) poblíž chumáče včel (nikoli do něho, jen asi 2 – 5 cm od něho).

Načtené hodnoty 1 minutu po vložení byly:

  • Čidlo č. 1: 2,8 °C, vlhkost 38%
  • Čidlo č. 2: 1,2 °C, vlhkost 73%

Další připojení přes mobilní aplikaci bylo učiněno po asi 70 minutách od vložení:

  • Čidlo č. 1: 2,4 °C, vlhkost 92%
  • Čidlo č. 2: 6,2 °C, vlhkost 99,9%

Další data ukazují, že se chomáč včel pohybuje, protože se teplota a to hlavně na čidle č. 2 zvyšovala (měřeno nepřetržitě asi 10 minut na místě s připojenou AP pomocí BT a mobilu).

  • Čidlo č. 1: 2,3 °C, vlhkost 91,6%
  • Čidlo č. 2: 7,6 °C, vlhkost 99,9%

Zde je potřeba zdůraznit, že právě pro mrazy a nutnost včely co nejméně rušit, bylo čidlo č. 2 pouze zasunuto opatrně ke včelám, tedy nevyhledávalo se ideální umístění, šlo pouze o test zařízení v ostrém provozu.

Závěr krátkého testu

Zařízení funguje dle předpokladu, teplota ukazuje, že včelstvo je pořádku a úl se tedy nemusí otevírat, nebo více zkoumat, tedy základ byl splněn. Včelař může pohodlně kontrolovat základní stav včelstva.

Vlhkost je potřeba ověřit, ale načtená data čidlem č. 1 mimo včelí chomáč, tedy z prostoru úlu budou přesná, data z čidla č. 2 , která byla naměřena poblíž včelího chomáče mohla ovlivnit stékající voda ze strůpkové folie při otevření víka a nakapat do čidla.

Práce s aplikací je nyní také jednoduchá a pro začátek a testy dostatečné a funkční, připojení přes BT je dostatečně rychlé a spolehlivé i 5 m od úlu (dál nebylo testováno).

Doporučení a zjištěné nedostatky

Zařízení potřebuje více teplotních čidel, tak aby šlo monitorovat lépe prostor úlu. Nyní instalovaná čidlo pro svoji velikost nelze instalovat mezi rámky vertikálně (do včelí uličky), lze pouze horizontálně na loučky, nebo na okraje úlu mezi rámek a stěnu úlu. Tedy přidají li se dvě, až tři další čidla bylo by moudré aby to byla pouze teplotní čidla (pro svoji velikost na kabelu-stejná jako kabel samotný), tato čidla by šla vložit lépe do včelích uliček.

Monitorování vlhka by bylo na dvou od sebe dostatečně vzdálených místech v úlu (čidla nyní instalovaná teplota + vlhkost). Tím bychom spolehlivě hlídali i vlhkost v úlu při následných pokusech s ohřevem včel.

Zařízení při připojení přes BT by mohlo odesílat data v kratších intervalech, při práci a naopak v klidu a do záznamu není potřeba zase načítat data opakovaně každou minutu, ale stačí 1 x až 2 x denně.

Zde bych celý proces rozdělil na dvě možnosti využití.

  1. Na monitorování, kdy bude nutné neustálé napájení zařízení, tedy aktivita u samotného úlu během dne (vložení napájecí jednotky a vyjmutí vybité jednotky). Zde je zbytečné odesílat informace po 1 min.
  2. Kontrolní činnost pomocí zařízení, tedy při příchodu k úlu s trvale instalovaným zařízením, pouze připojení zdroje k USB vyvedenému z úlu očkem, nebo podmetem a načtení aktuálních dat z úlu od včel (tedy jednoduchá rychlá kontrola zda včely žijí). Zde je naopak nutné, pro rychlejší kontrolu data posílat častěji než po 1 min. A při tomto režimu i jako kontrolní zařízení řídící ohřev v dalších testech.

Samotná aplikace by mohla aktuální hodnoty a to i tomto testovacím procesu (teplota a vlhkost) mít ve větším zobrazení, tak aby při práci u úlu šlo rychle se zorientovat. Hlavně údaje o teplotě, kdy červená přímka s ukazatelem není potřeba, ale velké číselné hodnoty ano.

iTrubec – Aplikace pro Android

18. 2. 2018 – první zkušební verze mobilní aplikace iTRUBEC pro Android byla navržena pomocí MIT App Inventoru – viz http://ai2.appinventor.mit.edu/#5982770778210304 

iTRUBEC – spuštění aplikace 
iTRUBEC – spuštění aplikace

Po spuštění aplikace iTRUBEC na mobilním telefonu Android se zobrazí výchozí obrazovka s informací, že aplikace není připojena k iTRUBEC modulu umístěném ve včelím úle. Tlačítkem "Disconnected. (Click to connect)" se zobrazí seznam spárovaných Bluetooth zařízení, ze kterého vybereme zařízení iTRUBEC.

Vlastní párování mobilního telefonu s modulem iTRUBEC provedeme v nastavení mobilního telefonu (stejně, jako s každým jiným BT zařízením).

iTRUBEC – BlueTooth připojeno
iTRUBEC – BlueTooth připojeno

Po připojení aplikace iTRUBEC k modulu iTRUBEC začně aplikace zobrazovat údaje zasílané modulem. Údaje se periodicky aktualizují. V pokusné verzi měříme 5x teplotu, 2x vlhkost a jedenkrát atmosférický tlak.

Uvažujeme o přidání senzorů na úroveň hluku (bzukotu) v úle, míru slunečního svitu a váhu úlu.

Máte-li nápad na jiné veličiny, které bychom mohli/měli měřit a zobrazovat, podělte se, prosím, níže v komentáři.

iTRUBEC – čidlo 3 dosáhlo požadované teploty
iTRUBEC – čidlo 3 dosáhlo požadované teploty

Pokud čidlo dosáhne požadovaných hodnot (zde na ukázku teplotní čidlo číslo 3), změní výpis tohoto čidla barvu na zelenou.

Stejně tak, pokud by teplota nějakého čidla vystoupila nad 49°C, informace by byla vypsána červeně.

18. 2. 2018 – Druhá zkušení verze – omezení zobrazovaných údajů pouze na zapojená čidla (čidla, ze kterých přichází data). Nutno přidat detekci ztráty BT spojení.

 

iTrubec – Bluetooth komunikace

Testování BT komunikace

17. 2. 2018 – Dnešním úkolem bylo otestovat přenos dat mezi Arduinem a mobilním telefonem Android přes Bluetooth. Za tímto účelem máme zakoupený BT modul JDY-30:

 

Zapojení BT modulu i naprogramování komunikace se povedlo a smartphone přijímá data z Arduina. Zatím pouze jednosměrně a v monitoru BT komunikace, ale důležité je, že to funguje. Bude tak možné jednoduše sledovat stav ohřevu včelího úlu na displeji mobilního telefonu.

18. 2. 2018 – Povedlo se přejmenování defaultního BT jména zakoupeného modulu přes AT příkazy na iTRUBEC.

 

Před námi jsou úkoly jako:

  • Vytvoření aplikace pro mobilní telefon, aby byla data pěkně zobrazena a nebylo nutno pouštět monitor BT komunikace.
  • Možnost obousměrné komunikace (ovlivnění mezních hodnost vytápění úlu z mobilního telefonu).

iTrubec – Testování čidel

Existuje několik způsobů, jak měřit teplotu (a vlhkost) pomocí mikrokontroléru Arduino. Dá se pořídit hromada různých čidel a modulů a čidel, některé za pár korun, jiné podstatně dráž. Rozhodli jsme se různá čidla vyzkoušet a porovnat. V hledáčku máme momentálně následující čidla/moduly:

  • DHT11 (Teplota a vlhkost)
  • DHT22 (Teplota a vlhkost)
  • DS18B20 (Teplota)
  • Analogové teplotní čidlo (Teplota, v podstatě termistor)
  • BM2080 (Teplota a tlak)

Pokud máte zkušenosti s nějakým jiným čidlem, podělte se, prosím, v komentáři.

Nebudu sem kopírovat data z produktových listů, těch jsou plné internety a každý si je jistě lehce vyhledá. Zaměřím se na praktické zkušenosti se zapojením, čtení čidel z programu Arduina a vzájemné porovnání naměřených hodnot. Pokud budu mít více čidel od jednoho typu, zkusím jich zapojit vícero naráz a porovnat odchylky měření.

Měření níže je "živé" (pokud mi teda nevypnou proud, internety, nebo se v tom zrovna nešťourám) a ukazuje posledních 200 naměřených hodnot, přičemž měření probíhají každých 30 sekund. Čidla jsou napojena je jednu vývojovou desku (WeMos D1), leží tesně vedle sebe před monitorem na mém pracovním stole (vše volně ložené v připraveném testovacím rámku) a data odesílají přes WiFi na server Thingspeak.com, kde se ukládají na kanále 425876 (https://thingspeak.com/channels/425876). Thingspeak také poskytuje níže zobrazené grafy. Lokálně se naměřené hodnoty vypisují také po sériové lince, abych viděl, že setava "žije".

Testování teplotního/vlhkostního čidla DHT11

13. 2. 2018 – Úplně to nejzákladnější a nejlevnější čidlo. Teplotu to měří v celých stupních a o kalibraci si iluze také nedělám. Nicméně pro řízení vytápění je mozné ho použít (ovšem po zkušenostech bych doporučil každý kus kalibrovat a případně naměřenou hodnotu korigovat. Co bychom taky chtěli, za necelý Dolar (včetně dopravy z Číny!!!), že?! Výhodou je, že to taky tak nějak měří rovnou i vlhkost.

Testování teplotního/vlhkostního čidla DHT22

13. 2. 2018 – (údajně) přesnější, trochu větší a dražší bráška DHT11. Na testy se chystáme, několik jich je na cestě z Číny. Jediný kus, který jsme měli doma se ukázal jako defektní (jo, ano, přiznávám, trápil mne skoro tři hodiny, než jdem diky záměně na DTH11 poznal, že daný kus je prostě mrtvý...).

17. 2. 2018 – Nalezen jeden zapomenutý DHT22 a zprovozněn.

Testování teplotního čidla DS18B20

13. 2. 2018 – Zajímavé čidlo, u kterého je na jeden digitální vstup možno navázat více čidel. Z pohledu měření teploty, jednoduchosti zapojení a jednoduchosti odečítání naměřených hodnot je tohle po dnešním testu můj tajný favorit.

14. 2. 2018 – jsem jich objednal na Aliexpressu 10 kusů (4,99 USD i s dopravou).

Testování Analogového teplotního senzoru

13. 2. 2018 – Tak tady jsme zatím pohořeli – čidlo, které máme k testu, ukazuje sveřepě absolutní nulu. Soudě podle toho, že tu sedím v trenkách a vasilu, bude o pár stupňů tepleji :-) Buď máme někde krpu v zapojení, nebo v odečítání hodnot, ale skoro bych si vsadil, že budeme mít opět defektní kus. Ještě zabádáme...

14. 2. 2018 – Čidlo rozchozeno, ale ukazuje teplotu o 38°C nižší. Pokusně zkoušíme kompenzovat.

15. 2. 2018 – Doladění kompenzace analogového teplotního senzoru.

Testování teplotního/tlakového senzoru BME080

13. 2. 2018 – Leží na stole a těší se na zapojení a testy!

14. 2. 2018 – Zapojeno. Vrací to teplotu a tlak. Ale blbě. Začínám mít pocit, že mi soudruzi z Číny poslali BME260 maskovaný za BME280. Ještě (až bude čas) zkusím čidlo otestovat jako BME260.

17. 2. 2018 – Tak porvrzeno: Jedná se o BME260, které mi soudruzi prodali jako BME280. Takže umí teplotu a tlak, ale ne vlhkost.

Porovnání teplot naměřených různými čidly

13. 2. 2018 – Čidla jsou zapojena na jednu Arduino kompatibilní desku WeMos D1. Takže by měla ukazovat (přibližně) shodnou teplotu. Analogové čidlo vykazující absolutní nulu jsme prozatím z porovnání vyřadili. Zbývající dvě, aktuálně v testu živá čidla vykazují (skoro :-)) shodnou teplotu (v toletanci jednoho a půl stupně Celsia). To je příjemné překvapení! S testy dalších čidel budeme průběžně pokračovat.

17. 2. 2018 – Přidání zobrazování dalších zprovozněných senzorů.

Test vizualizace teploty

14. 2. 2018 – Přehledné zobrazení teploty dosažené na různých místech ve včelím úlu pomocí Thingspeak a Google gauge (zde ale pouze jako statický obrázek, protože free verze ThingSpeak neumožňuje vkládat pluginy do veřejného kanálu). Barevné rozlišení požadované teploty.

17. 2. 2018 – Rozšířeno o zobrazení dalších zprovozněných senzorů.

iTrubec – Rizika ničení Kleštíka umělým zvyšováním teploty v úlu

Riziko

Pravděpodobnost (1-3)

Dopad (1-3)

Mitigace

Zvýšení teploty nad 50°C = možný úhyn včelstva a tání voskových plástů v okolí.

1

3

Hlídání teploty čidly na několika místech v úlu, přerušení vytápění v okamžiku přesáhnutí teploty 49°C u kteréhokoli čidla.

Nedosažení teploty 44°C na potřebnou dobu (min. 3 h) = bez účinku na Kleštíka. Je možné, že včely dokáží odvětrat zvýšenou teplotu.

1

1

Akceptace. Nutno vyzkoušet a případně použít větší topný zdroj, nebo prodloužit dobu ohřevu.

Vyrojení včelstva - zvýšená teplota může vést k rojivým náladám.

2

2

Akceptace. Nutno experimentálně vyzkoušet.

Včelstvo bude mít prostor pro další stavbu, pod zahřívaným nástavkem nebo ze strany. Doba 3 – 4 h zahřívání by neměla mít za důsledek vyrojení.

Nedostatečná doba provozu na autobaterii. Uvažované topné těleso má příkon 12 W při napětí 12 V. Pokud budeme kalkulovat na elektroniku příkon 6 W (= s velkou rezervou) je odběr celé soustavy max 1,5 A. Na baterii 44 Ah to tedy pojede 29 hodin.

2

1

Akceptace. Nutno experimentálně vyzkoušet. Případně zvětšení kapacity zdroje.

Vyschnutí plodu při zvýšené teplotě.

1

3

Hlídání vlhkosti čidly na několika místech v úlu, přerušení vytápění v případě významného poklesu vlhkosti.