Kuželovi.cz

...vstup na vlastní nebezpečí

Výlety

Výlety (315)

Rádi chodíme na výlety. A rádi se inspirujeme u jiných turistů. A chtěli bychom trochu oplatit těm, kteří sdílejí trasy svých výletů. Někdy jsme originální, někdy se necháváme inspirovat. Budeme rádi, pokud se námi inspiruje někdo jiný (a dá nám to vědět). Budeme dokonce moc rádi, pokud někoho motivujeme ke sdílení jeho výletů.

Níže naleznete výlety setříděné podle lokací – nahrubo podle států, ale v rámci ČR jemněji podle krajů. Užívejte si výletaření a dejte o tom vědět!

Výročí prvního českého kosmonauta, mistra Jana Husa (bohužel shořel hned na startu), nám kromě Husitů, nabodeníček (kvůli kterým ho ve skutečnosti upálili – naneštěstí pozdě) a částečné reformace církve, přineslo i státní svátek. A státní svátek se dá důstojně využít k poznávání krás naší vlasti. Jsouc bez auta, byli jsme odkázáni buď na bicykly nebo na MHD. Mařenky chtěly na in-liny (kolečkové brusle), což výběr poněkud limitovalo. Hanka objevila na webu o in-line terénech v Brně a okolí stezku Židlochovice – Blučina – Měnín. Takže se zrodil kompromis pro pěší i pro bruslařky: Autobusem ze Zvonařky do Židlochovic (alias správně hantecem do Židlí), odtud pěšky na kopec Výhon s rozhlednou zvanou Akátová věž, dolů do Blučiny, kde probíhá stezka, po té se bruslařky projedou zpět do Židlochovic a zase busem zpátky do Brna.

Je sobota, zejtra neděle a v pondělí dovolená, ale jsme bez auta. Takže padá rozhodnutí vyrazit zítra vlakem na dvoudenní výlet s hlavním cílem na Luckém Vrchu. Nachází se se tam nejstarší dřevěná turistická chata na Vysočině. Navíc to slibuje prý úžasné výhledy na velkou část Vysočiny a prý až do Jeseníků a Krkonoš. Rozhodnuto, jde se to prověřit.

Kořeni s děckama – již tradiční akce, která se koná 2x do roka. Podzimní turnus povětšinou v listopadu a vždy v hotelu Harmonie v Zastávce u Brna a jarní turnus většinou v květnu různě po různých chatkách a tábořištích. Letošní jarní turnus se nám přesunul do léta, a protože měla děcka od minulého roku slíbený vandr a spaní pod širákem, padla volba na Chvojnici a Oslavku. Minulý rok jsme sice také byli u Oslavky, ale protože bylo děštivo, vyměkli jsme a lágrovali u Vlasáka v chatkách.

Původní plán byl jasný: Vlakem do Kralic a po Chvojnici sejít kam až to půjde. Předpoklad byl takový, že děti budou ještě čerstvé, takže toho zvládnou víc. Po přespání někde v dolní části Chvojnice jsme chtěli vyrazit proti proudu Oslavky a druhou noc strávit na fleku pod Lamberkem. No a v neděli to dojít do Náměště nad Oslavou na vlak. 

Včera jsme došli po Chvojnici z Kralic nad Oslavou na tábořiště T.O. Moisidis, kde jsme se utábořili a přečkali první noc našeho vandru Kořeni s děckama. Už večer to vypadalo na to, že budeme muset kvůli vedru naše původní plány dojít dnes pod Lamberk poněkud upravit. Ráno, kdy jsme se začali potit ještě před tím, než do údolí Chvojnice nakouklo sluníčko, nám večerní obavy jen potvrdilo.

Takže sbalit tábor, uklidit po sobě a hurá po proudu Chvojnice k Oslavce. Operativním cílem byla určena Senoradská trampská kantýna

Předchozí den jsme se utábořili na louce pod Ketkovákem a očekávali deštivou noc. Předpověď se nenechala zahambit a v noci celkem třikrát sprchlo. První varování byl pětiminutový deštíček okolo desáté. Pak zapršelo na 20 minut okolo druhé a vyvrcholení přišlo kolem třetí, kdy vydrželo krápat skoro dvě hodiny. Naštěstí to ale nebyla žádná průtrž mračen a dalo se to přečkat.

Měl jsem postavený přístřešek ze tří Wehrmachťáckých celt – origo trojúhelníků, které jsem podepřel prutem původně použitým na opékání špekáčků. Celty notně nasákly a ráno byl prut prohnutý jako banán. Ale vydržel.