Na nedělní oběd byly zakoupeny špekáčky, což znamenalo najít vhodnou lokalitu, kde by se daly opéct. Chvíle nad mapou a byl objeven bývalý lom Tannenberg, který skýtal naději na ochranu před větrem, ohniště s posezením a v neposlední řadě okolí se spoustou jeskyní, propadání, vyvěrání, estavel a závrtů v oblasti, kterou jsem nesčetněkrát projížděl, ale nikde se v ní nezastavil. Rozhodnuto, jede se do Ostrova u Macochy!

Vratíkovský kras jsem měl na seznamu výletních cílů už nějakou tu řádku let. Vždycky se mně tento cíl zdál malý a nejistý – nikde jsem nenašel hodnověrné informace o tom, co se tam dá vidět, takže jsem jej (jak jsem dnes zjistil, tak neprávem) odsouval ve prospěch cílů jiných.

Kolečko tak na dvě hodinky (bez okounění na hodinu a něco chůze) z osady Šárka. Po cestě je několik zajímavostí, jako Heroltická vyvěračka, propad po bývalé štole na železnou rudu, čertova hráz (původně přehrada zbudovaná kvůli plavení dřeva) a v neposlední řadě ostrov Šárka s trampskými pomníčky a boudou T.O. Kameny.

Takřka za humny máme nejhlubší (zatopenou) propast na světě, mnohokráte jsem kolem ní projížděl, ale nikdy ji neviděl – řeč je o Hranické propasti. Návštěva maminky v Lázních Teplice nad Bečvou je tím pravým důvodem to napravit a jít se k té veledíře podívat. Procházka je to krátká, tak na hodinku. Dá se natáhnout na zříceninu hradu Svrčov a vyhlídku sv. Jana, ale nám počasí zrovna nepřálo – foukal vítr a drobně sněžilo, tedy nic, co bychom v oblečení lázeňských šviháků potřebovali.

Měla to být odpolední procházka k Rudickému propadání, k velmi fotogenickému bývalému kaolinovému lomu Seč, který září barvami a pak ještě kolem několika zajímavostí v okolí Rudic. Na nejvzdálenějším místě od auta nás potkal slejvák , takže z focení lomu nebylo nic a zpáteční cesta proběhla jako rychlý a mokrý přesun.

Jeskyně Biserujka se nachází na severovýchodním pobřeží, za obcí Rudine. Je dosud jedinou veřejnosti přístupnou jeskyní na ostrově Krk. Název je odvozen od chorvatského slova „biser“, které znamená „perla“. Podle legendy měl být v jeskyni ukryt poklad pirátů, kteří se se svými loděmi ukrývali v pobřežních vodách Jadranu.

Děda měl narozeniny a pozval nás na oběd na Statek Samsara do Klepačova. Po výborném obědě jsme se rozhodli pro procházku srdcem Moravského krasu: Skalní Mlýn –> Suchý žleb –> Macocha –> Pustý žleb. Protože nám počasí přálo, měli jsme obavy, že stejný nápad bude mít polovina Brna. Naštěstí se většina lidí omezila na Pustý žleb a cestu ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním (ideálně vláčkem :-) a pak lanovkou nahoru na Macochu. Tím pádem byl Suchý žleb pustší, než ten Pustý.

Hledali jsem něco na rychlý odpolední výlet blízko Brna, který bychom mohli zahájit obědem na místě a narazili jsme na Naučnou stezku Olomučany.

Text na stránce Turistika.cz hlásal:

Jedná se o okružní naučnou stezku začínající a končící u obecního úřadu v Olomučanech. Její celková délka je 5,34 km. Na trase je umístěno celkem šest informačních tabulí popisujících přírodní a historické zajímavosti v okolí Olomučan. V části mezi obcením úřadem a Čertovým hrádkem a mezi obcením úřadem a studánkou U Tetřeva je trasa stezky vyznačna místním značením ve žluté barvě. Část trasy od Čertova hrádku po studánku U Tetřeva vede pak po zeleně značené turistické trase a její odbočce. Úsek ve svahu nad údolím Svitavy (vrstevnický chodník po němž prochází zelená značka) je však v zimním období obtížně průchodný.

Nu což, zima není a zbývá vyřešit ten oběd, což se nám povedlo díky vynikající restauraci Olberg přímo v Olomučanech. Takže s plnými břichy vzhůru do kopce!

Dva pětikilometrové okruhy od parkoviště v Klentnici. Jeden na Sirotčí hrádek a Tabulovou horu, druhý do Soutěsky, k Martince a ruině kaple sv. Antonína. Les kvetl bílo fialově díky Dymnivce Duté.