Jeskyně Biserujka se nachází na severovýchodním pobřeží, za obcí Rudine. Je dosud jedinou veřejnosti přístupnou jeskyní na ostrově Krk. Název je odvozen od chorvatského slova „biser“, které znamená „perla“. Podle legendy měl být v jeskyni ukryt poklad pirátů, kteří se se svými loděmi ukrývali v pobřežních vodách Jadranu.

Děda slavil narozeniny a pozval nás na slavnostní oběd na Statek Samsara u Blanska. No a po obědě jsme se potřebovali trochu projít, aby nám slehlo před večeří. Babičku zlobilo koleno, tak jsme vybrali krátkou procházku skoro po rovině po lesní stezce od Staré huti v Josefově u Adamova přes jeskyni Jáchymka k Býčí skále a zpět.

Stránská skála je Národní přírodní památka s bohatou historií. Hlavně je to ale významné naležiště Konikleců, které kvetou právě v druhé polovině března. Proto nás pěkné počasí vylákalo na krátkou odpolední procházku na kytičky. Na stráni nad koncem ulice Stránská bylo úplně modro.

Moc hezká procházka na sobotní nebo nedělní odpoledne – 10 km se dá zvládnout za o něco více, než dvě hodiny, ale počítejte se zdržením v Saloonu Šárka a také na několika dalších místech, která stojí za prozkoumání. Z Holasic jsme vyrazili po žluté turistické značce směrem na Heroltice. Cesta vede nejdřív přes pole a u usedlosti Kopaniny se stáčí do lesa, kterým pokračuje až k Šárce. V údolí Pejškovského potoka můžeme ještě nahlédnout do malé jeskyně. Šárka je rekreační oblast u soutoku Pejškovského potoka se Svratkou. Přímo u soutoku je Saloon Šárka, což je malebná trampská hospůdka. Za Šárkou je lávka na ostrov, na kterém je trampská osada. Cesta pak pokračuje po rovině kolem chatek a chatiček na břehu Svratky až do Veverské Bítýšky. Tam ale nedojdeme, protože těsně před Bítýškou uhneme doprava do žluté a zelené turistické značce do kopce zpět do Holasic.

Děda měl narozeniny a pozval nás na oběd na Statek Samsara do Klepačova. Po výborném obědě jsme se rozhodli pro procházku srdcem Moravského krasu: Skalní Mlýn –> Suchý žleb –> Macocha –> Pustý žleb. Protože nám počasí přálo, měli jsme obavy, že stejný nápad bude mít polovina Brna. Naštěstí se většina lidí omezila na Pustý žleb a cestu ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním (ideálně vláčkem :-) a pak lanovkou nahoru na Macochu. Tím pádem byl Suchý žleb pustší, než ten Pustý.

Kopec (vlastně dvojkopec) Květnice je známý jako naleziště vzácných nerostů ametystu, záhnědy, křišťálu, malachitu, aragonitu a dalších. Z jeho vrcholku se nabízí pěkný výhled na město Tišnov a Předklášteří a do širokého okolí. Nachází se zde Květnická propast, jeskyně Pod Křížem, Králova jeskyně a jeskyně U Splavu. Celý kopec je přírodní památkou. A právě na květnici vedl náš nedělní výlet.

Zbrašov na mapě nehledejte – už neexistuje! Vstup do jeskyní leží v lázeňském areálu Teplice nad Bečvou u Hranic na Moravě. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejší (až 14°C) jeskyně v ČR. Přesto poskytnou v letních vedrech příjemné ochlazení. Přes údolí je (zatím) druhá nejhlubší zatopená propast na světě. No a v řece Bečvě jsou vidět bublinky unikajícího CO₂.

Tak v Čertově peci prý bydleli nejstarší Slováci . Tradiční motorest Čertova pec (vynovený po požáru) a krasová jeskyně Čertova pec, kde se našly důkazy nejstaršího osídlení na Slovensku. Pěkná zastávka po cestě.

 Pěkná a nenáročná procházka, ze které lze jednoduše udělat okruh dlouhý asi 15 km. Jako start poslouží nejen Babice nad Svitavou, ale také Adamov (železnice). Po cestě mnoho zajímavostí: Alexandrova rozhledna, památník umučených lesníků, Slučí studánka, Adamov, Světelský oltář, Josefovská huť, Švýcárna, jeskyně Jáchymka, Býčí skála.

Stránská skála je skalní útvar ležící v nejsevernější části katastru brněnské městské části Brno-Slatina. Nachází se mezi Slatinou (zastávka Hviezdoslavova, linka MHD 31 nebo 33, nebo konečná tramvaje č. 10) a Líšní, na rozhraní černovické a tuřanské terasy. V minulosti byla součástí katastrálního území Židenice. Roku 1978 byla vyhlášena národní přírodní památkou. - Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Stránská_skála.