Ivančický viadukt dokončený v roce 1870 byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Mezi používaná jména patřil Jihlavský, Kounický nebo Bránický viadukt, název Ivančický viadukt je používán od roku 1925. Mostu se říkalo také „Eiffelův most“, bylo tak zřejmě usuzováno podle nápadné podobnosti mezi viaduktem a Eiffelovou věží, žádný pramen však projekt ani stavbu mostu s Gustavem Eiffelem nespojuje. (Zdroj: Wikipedie)

Díky kamarádovi jsem se dozvěděl o bývalé raketové základně protiletadlové obrany Brna, která byla vystavěna na konci osmdesátých let mezi obcemi Rapotice a Zbraslav na rozhraní Jihomoravského kraje a Vysočiny. V části areálu je nyní věznice Rapotice, ale většina plochy je pustá a zdevastovaná. Důvod vydat se na průzkum.

Díky hodnému kolegovi jsem se včas dozvěděl, že město Kuřim zrekonstruovalo část štol pod místním kopcem Záruba, a že je možná prohlídka. Protože jsem blázen do různých bunkrů, a protože můj děda zažil v roce 1944 dva nálety na Flugmotorenwerke Ostmark (dnešní Zetor v Brně), z nichž jeden přečkal v podobné štole vykutané jako kryt pod Stránskou skálou, ihned mi zablikala kontrolka. Se štěstím se mi povedlo zarezervovat lístky (byla to úplně první prohlídka pro veřejnost a původně bylo obsazeno – na štěstí pro nás ale 4 lidé odřekli) na sobotu 22. prosince 14:00 hodin. 

Volba na dnešní výlet padla na zříceninu hradu Nový hrádek u Lukova. O velikonocích jsme už na jedné zřícenině Lukov byli, ale to byl Lukov u Zlína. Nyní jsme vyrazili do Lukova na Znojemsku, do národního parku Podýjí, kde se v jeho první zóně, přímo nad řekou Dyjí, nachází unikátní komplex hradních zřícenin – Nový hrádek. Jedná se v podstatě o dvě zříceniny, které se za ta léta, co je nikdo neobývá, prolnuly se zdejší vyjímečnou přírodou. A řeknu vám, návštěva stojí za to!

Moje oblíbená zastávka a krátká procházka na protažení. Pohledy jak ze spodu na hráz, tak z koruny hráze na obě strany jsou fascinující. Hladina vody byla v létě roku 2018 tak nízko, že odhalila i konstrukci betonárky, která připravovala beton na stavbu hráze a při normálním stavu vody je oku skryta pod hladinou. Díky snížené hladině se na druhé straně přehrady vzdálilo její vzdutí notný kus od Dalečína a odhalilo základy zatopené obce Chudobín. Ty jsme viděli na výletě druhý den.

Kraťounká procházka po cestě z Uherského Hradiště do Brna, jejímž jediným cílem bylo okouknout větrný mlýn u obce Chvalkovice. Naplánovali jsme to jako malý okruh s parkováním u místního fotbalového hřiště. U mlýnu je krom dalekých rozhledů do kraje k vidění ještě i malá kaplička. 

Nenáročná procházka z Předklášteří u Tišnova do Dolních Louček a zpět. Pokud vynecháme výšlap na zříceninu hradu Lúčka, je celá cesta v podstatě po rovině okolo řeky Loučky. Kromě zříceniny uvidíme železniční viadukty Mezihoří a Most Míru.

Moravské kopanice. Žítková. Srdcová záležitost dávno před tím, než vešly ve známost Žítkovské bohyně. Nádherný a zkoušený kraj. Zajímavá historie (mimo jiné bylo zrušení roboty místním lidem oznámeno s cca padesátiletým zpožděním – Bojkovičtí páni tak nějak zapomněli...). Vyhraďte si nějaký čas na návštěvu. Vlastně – jaký čas?! ...tady čas neexistuje!

Díky nepřízni počasí pouze krátká procházka do Sidonie, části města Brumov-Bylnice, kde jsme si chtěli prohlédnout (a prohlédli) domečky původní sklářské kolonie a jejich společnou pec na chleba, nyní technickou památku.

Pevnost Josefov – městečko postavené od prvopočátku jako pevnost. Vše podřízeno účelnosti. Vše postaveno mezi roky 1780 a 1790 s ohledem na tehdá nejmodernější poznatky vojenské vědy za použití 360 milionů cihel. Snad přes 40 kilometrů podzemních chodeb a labyrintů. Nikdy nezasáhlo do bojů. Stejně jako před-druhoválečná pevnost Dobrošov.