Mám rád řeku Oslavu (alias Oslavku) a postupně se snažím projít co nejvíce z jejích bez pár metrů 100 km toku. Asi nikdy mě nepřestane překvapovat, jak mění svoji tvář. Dnes padla volba na krátkou procházku kousek od Tasova, kde se nad řekou tyčí ruiny hradu Dub (Tassenberg), kolem se nachází několik mlýnů, chat a koryto je plné velkých oblých kamenů, které snad daly kdysi řece jméno - ozsla, oslo, oblázek, oblý kámen, tedy Oslava – Řeka oblých kamenů.

Velký pátek znamená volno a příležitost k výletu. Venku je pěkně, takže se spí do půl desáté a pak se vaří oběd. A po obědě je čas vyrazit protáhnout klouby. Venku 20 °C, modrá obloha a volba padá na Chvojnici a Oslavu (alias Oslavku) mezi Ketkovicemi a Senorady. Z Brna je to 35 km autem a mám to tam moc rád – plánuji podívat se na grafitovou štolu u Chvojnice (kterou jsem zatím nikdy nenašel, ale už vím její polohu) a zříceninu Kraví hora, kde už jsem 15 let nebyl. 

Procházka na nedělní odpoledne (možno zahájit obědem v restauraci Na Konečné) v dosahu MHD. Po cestě spousta atrakcí pro děti, zejména v neděli možno zakončit jízdou na zahradní železnici.

Odpolední výlet do skryté vesničky Skryje, která se skrývá v údolí Bobrůvky (alias Loučky) pár kilometrů za Tišnovem u Brna. Lišky to dobrou noc nedávají z jediného důvodu – netrefí sem ;) Ve Skryjích končí silnice a dál se dá jít jen po turistických značkách, nebo po polňačce a přes brody.

Na svátek osvobození jsme si s kamarádama naplánovali výlet na Znojemsko, k obci Hnanice, kde jsme chtěli navštívit jednu z nejznámějších a nejstarších Moravských vinic – Šobes. Z Brna jsme vyráželi 11:20 a na místo dorazili za necelou hodinu. Parkovali jsme na malém parkovišti před hotelem Vinice v Hnanicích. 

Kraťounká procházka po cestě z Uherského Hradiště do Brna, jejímž jediným cílem bylo okouknout větrný mlýn u obce Chvalkovice. Naplánovali jsme to jako malý okruh s parkováním u místního fotbalového hřiště. U mlýnu je krom dalekých rozhledů do kraje k vidění ještě i malá kaplička. 

Dvouhodinová procházka loukami a lesem ze Žernovníku do Býkovic k Porčovu mlýnu a zpět. Díky ročnímu období spojená s houbařením. No a nezamlčím ani osvěžení v Krčmě u Porčova mlýna.

Jedna vycházka, dvě jezera. Grundlsee a Toplitzsee. Toplitzsee, kde Němci za Druhé světové války zkoušeli torpéda, kde jsou údajně potopené bedny s padělanými britskými bankovkami, a kde umírají potápěči. Ale také jezero, které si zahrálo v bondovce. A k tomu fascinující krajina kolem.

Krátká procházka v Lesním Hlubokém nám nestačila, tak jsme se přesunuli do blízké Velké Bíteše, kde jsme zaparkovali přímo na náměstí. Po osvěžení v restauraci U Raušů jsme vyrazili k místní pamětihodnosti, opevněnému kostelu svatého Jana Křtitele. Odtud jsme pak šli po zelené značce kolem Předního a Prostředního mlýna k Dolnímu mlýnu, kde jsme po lávce přešli na druhý břeh Bílého potoka ke studánce U Knollova mlýna. Odtud pak po modré kolem rybníku Dolní koupelna zpět do Velké Bíteše.

Inspirací k tomuto výletu byl článek Zřícenina hradu Stagnov (Hrádek). Líbil se nám cíl výletu, ale celkově se nám to pozdávalo jako velmi krátký výšlap. Navíc jsme v mapě objevili kousek dál na západ další zříceninu – Kuchlov. No a další dva kousky na západ Ruprechtov. V Ruprechtově větrný mlýn, došková chaloupka a ranch Pomeranch. Bylo rozhodnuto. Cestou z Brna jsme se zastavili v Babicích nad Svitavou vyzvednout Krajtlovi a jelo se do Ruprechtova.