Vildenberk je zaniklý hrad, jehož zbytky leží severovýchodně od Pozořic. Za středověku patřil k největším na Moravě. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Jeho zakladatelem je pravděpodobně Půta z Vildenberka, který se v květnu 1318 uvádí ještě z Pozořic, ale v prosinci se již píše po Vildenberku. Rod pánů z Vildenberku patřil ve 14. století k nejvýznamnějším moravským šlechtickým rodům. Koncem tohoto století však došlo k neshodám v rodu a hrad s panstvím odkoupil moravský markrabě Jošt Lucemburský. Ten v letech 1385–1406 panství rozprodal a hrad opustil, protože kvůli jeho velké rozlehlosti bylo udržování objektu značně finančně náročné. Kamenného zdiva z hradu bylo použito k stavbě kostela v Pozořicích a tvrzí v Pozořicích a Kovalovicích.

Hrad Vildenberk byl dříve zaměňován s Novým hradem u Adamova, resp. s jeho původní stavbou, která se dle lidového podání nazývá Starý hrad. Tento omyl uvádí ve svých knihách známý historik, genealog a badatel Josef Pilnáček.

Z Vildenberku zbyly do dnešních dnů jen fragmenty zdiva, povrchové stopy a příkopy. Hrad se skládal z vlastního hradu a předhradí. Vlastní hrad měl délku 137 metrů a maximální šířku 37 metrů.
[Zdroj: Wikipedie – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vildenberk]

Podle rozlehlosti a rozložení zříceniny lze usuzovat na značně důležitou stavbu. Stála na strmém a vysokém kopci, jen ze severní strany přístupnější. Celý prostor bývalého hradu je obdélníkového tvaru a je rozdělen na tři části. V nejjižnější části je možno vidět okrouhlou prohlubeň o které se tvrdí, že je to bývalá hradní studna. Střední část, kde byly umístěny nejdůležitější objekty, byla po vojenské stránce nejpevnější. Nejrozsáhlejší část byla severní, ve které byly umístěny četné hospodářské budovy. I tuto chránily mocné zdi a palisády, ale přece jen byla přístupnější, poněvadž tudy se do hradu také přicházelo.
[Zdroj: Hrady.cz – https://www.hrady.cz/hrad-vildenberk-pozorice]