Z důvodu různých navážek, zazdívek a závalů, ke kterým dochází i dnes, je na mnoha místech přerušen. Některé části jsou již zcela nepřístupné a labyrint už nebude nikdy přesně zdokumentován. V současné době jsou zmapovány chodby ve třech výškových úrovních na ploše asi 72x53 m s celkovou délkou cca 0,5 km. Jedná se však jen o zlomek skutečného labyrintu. Tyto labyrinty mají bezesporu hodnotu kulturně-technické památky. Chodby jsou kupodivu přístupné, podle místních se dá dojít až čtyři patra pod povrch. Chce to ale pořádná světla, ale i tak se taková prohlídka nedá doporučit, protože některé chodby jsou ve velmi špatném stavu. Podobný labyrint chodeb je i v nedalekých Míšovicích.

První podzemní prostory hloubili hostěradičtí zřejmě již před třicetiletou válkou a sloužily patrně k uložení vína a potravin, protože v té době většina obyvatel vlastnila kus pastvin a vinohrad. V letech 1618-1648, za třicetileté války, bylo podzemí rozšiřováno a hlavním cílem byla ochrana obyvatelstva a majetku před potulnými rabujícími vojsky. Chodby lidé využívali jako úkryt i během napoleonských válek na počátku 19. století. Podzemní labyrint budovali v pískovci místní sedláci po své práci a hlavně v zimě primitivními nástroji. Materiál vynášeli v putnách na zádech a odváželi jej údajně do Vídně, kde měl být používán jako stavební materiál.

(Zdroj: https://www.hrady.cz/hosteradicke-podzemi-hosteradice)