Kolem tanku jezdíte po dálnici D2 – nejde si ho nevšimnout zejména po cestě z Brna na Bratislavu. Tyčí se na žulovém podstavci v táhlém stoupání za Hustopečí (už je naštěstí zelený, ale bývaly doby, kdy byl i růžový). Zpomalením na 130 km/h vzdáte nejen hold hrdinům, ale ušetříte i za pokutu, protože na odpočívadle u tanku často pomáhají a chrání policajti.
My jsme se u památníku zastavili na zpáteční cestě z výletu na levandulovou farmu ve Starovičkách a rozhlednu Slunečná.
O tanku jsem věděl velice málo – a i to málo bylo zajímavé:
- Podle dostupných informací byl tank přivezen po železnici ze Slovenska do Zaječí. Odtud se dostal po vlastní ose až k památníku, kam ho vyzdvihly dva těžké jeřáby. Památník byl slavnostně odhalen v roce 1975 k 30. výročí osvobození Československa. Do roku 1989 se o tank starala posádka z Vyškova. Nyní se o něho stará obec Starovičky. Více zde: https://kvhmz.webnode.cz/badatelna/tank-t-34-ve-starovickach
- V současnosti se jedná o poslední sovětský tank T-34 na Moravě, který je instalovaný na pietním místě.
- Připomíná tank T-34/85 s věžovým číslem 200, se kterým osádka:
- Mirenkov Ivan Stěpanovič – podporučík, velitel tanku, 21 let
- Kudrjašov Vasilij- mladší seržant, řidič / mechanik, 20 let
- Babuškin Izjaslav ,"Sláva" – seržant, velitel děla T34 / střelec, 26 let, bývalý učitel matematiky
- Levin Anatolij "Leva" – seržant, nabíječ děla T34, 19 let
- Marčenko Michail – střelec / radista
- narazila na několik německých tanků Panzer V Panther a jiné obrněné techniky a svedla za značných vlastních ztrát vítězný boj, čímž zajistila nezdržení příprav operace na osvobození Brna.
Popis průběhu bitvy z různých zdrojů se liší - v každém případě ale dva (z toho jeden hned na začátku vyřazený) sovětské tanky T-34/85 porazili materiální převahu Německé armády. Částečně se tak asi stalo i díky náhodě, mlze, protože podle popisu sovětský tank v podstatě v plné rychlosti minul tanky protivníka a dostal se jim do týlu.
O tankové bitvě je možno si přečíst informace na pěkně zpracované infotabuli přímo u památníku, nebo třeba na stránkách KVH Starovičky http://www.kvhstarovicky.cz/index.php?p=3 (případně v přiloženém PDF staženém z webu Staroviček).
Potěšilo mne, že jsou okolí i památník pěkně udržované – přece jen se jedná o součást naší historie. O to více mne mrzí, že památník není nijak označen ani na dálnici, ale ani na paralelní silnici Hustopeče – Starovičky. Takováto místa bychom měli udržovat v paměti a připomínat dětem.
Pár desítek metrů za tankem je další improvizovaný památníček, na kterém jsou dnes již těžko čitelné nápisy: Jirka Melichar, 15.?.1967, Jednoho dne se vrátím ???? K památníčku se mi podařilo zjistit jen tolik, že je věnovaný Jiřímu Melicharovi, podivínovi ze Staroviček, který byl někde v těchto místech naposledy viděn 12. 10. 2011 o půl sedmé ráno, jak na silnici mezi Starovičkami a Hustopečemi převážel, jako obvykle, na ruční kárce kovový šrot. Přesto, že Jirku od té doby nikdo neviděl, stal se později jednatelem a jediným společníkem pražské společnosti Velantis, která je podle Hospodářských novin jedním ze sponzorů strany LEV 21. Společnost, která se zabývá například pronájmem nemovitostí nebo stravováním, a která darovala straně spojené donedávna s Jiřím Paroubkem čtvrt milionu korun. Při rozsáhlé pátrací akci nalezla policie poblíž starovičského tanku pouze jízdní kolo potřísněné krví. A také ruční kárku tehdy čtyřiačtyřicetiletého muže,
(Zdroj: https://breclavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/podvod-melichar-je-jednatel-20150112.html)