- Studánka – Pramen Staré Olšavy – Zdroj vody je stále aktivní i v létě, okolí studánky je ale poničené, konec hrdla je nastavený pet lahví a na pokreslené ceduli je upozornění, že voda není pitná.
- Archeologické naleziště – Špitálky, Výšina sv. Metoděje
- Bývalý židovský hřbitov – Židovský hřibtov byl tomto místě založen v roce 1879. I s přibližně 300 náhrobky byl zničen v roce 1941. Dnes se zde nachází park s památníkem obětem holokaustu.
Špitálky, Sadská výšina, Výšina sv. Metoděje
Do lokality „Špitálky“ (zvané nověji též „Sadská výšina“, v budoucnu snad dokonce „Výšina sv. Metoděje“) v uherskohradišťských Sadech na tzv. metropolitní výšině zvané Derfla na jižním okraji Uherského Hradiště – města a na severozápadním okraji městské části Sady, kde byly odkryty základy sakrálního komplexu s baptisteriem – křtitelnicí, se klade domnělý hrob sv. Metoděje, který sice situačně odpovídá popisu v písemné zprávě z 9. století, avšak našel se prázdný. Nebyly nalezeny žádné kostěné pozůstatky, které by dokládaly přítomnost soluňského věrozvěsta a moravského světce.
Lokalita se zbytky církevního areálu byla objevena na severozápadním okraji ostrožny tehdy obtékané „dravou řekou Olšavou“, vzpomínanou již roku 1078 písemnými prameny. Nejstarší zprávy o nálezu úhledné kamenné zdi s hrobem a hliněnou nádobou pocházejí již z roku 1849. Další nález lebky pochází z roku 1912. Objevy sídliště na severním svahu ostrožny po roce 1945 už byly spojeny se jmény Viléma Hrubého. V roce 1950 je archeologicky ověřil PhDr. Jindra Nekvasil. V roce 1958 byly na západním výběžku ostrožny při hluboké orbě porušeny kostrové hroby. Vilém Hrubý zjistil na poměrně velké ploše též přítomnost zděné architektury a zbytky malty různého druhu. Proto byl v roce 1949 zahájen plošný archeologický výzkum. Byla doložena přítomnost komplexu o čtyřech zděných stavbách tvořících jeden celek, kdy zbytky páté stavby – baptisteria kruhového půdorysu s litou maltovou podlahou byly asi 7 m západně. Komplex byl vybudován ve třech stavebních fázích a tvořil ho kostel s náznakem křížového půdorysu s pálenou střešní krytinou antického charakteru, k němuž byla na západní straně přistavěna další církevní stavba s půlkruhovou apsidou a na severní straně čtvercová místnost a vedle pohřební kaple s půlkruhovou apsidou a litou maltovou podlahou. Zde byl objeven honosný hrob (č. 12/59) v železem kované rakvi pohřbeného významného velmože, podle charakteru hrobu křesťana na samém vrcholu velkomoravské společnosti, možná samotného krále Svatopluka.[8] Dno hrobové jámy bylo vydlážděno velkými plochými pískovcovými kameny a stěny obloženy dřevem. Hrobku původně kryl zděný náhrobek s malovanými figurálními motivy (část lidské tváře). V místě hrudi byly nalezeny dva stříbrné, silně pozlacené gombíky zdobené filigránem, výjimečné charakterem své výzdoby.
Severně od zděného komplexu výzkum objevil povrchové objekty s kůlovými konstrukcemi jako pozůstatky 15 srubů velkomoravského sídliště a jižně od komplexu pozůstatky dřevěné halové stavby. K areálu patřilo ještě 87 hrobů z té doby. Byl zde nalezen i olověný křížek s řeckým nápisem a obrazem ukřižovaného (dokládající, že zde působili kněží řeckého původu, existuje pravděpodobný závěr, že areál na sadské výšině byl centrem moravského arcibiskupství, a tedy sídlem Metodějovým) a ve větším počtu tzv. stily – pisátka, jimiž se psalo na voskem potažené dřevěné destičky. Dále zde byl nalezen nůž, rydla, bronzová kování řemínků, závlačka, ocílky, ostruhy, křesací kameny, nádoby, vědérko, zbytky okenních tabulek z nazelenalého skla se zlatistou fólií, zlaté náušnice, stříbrné korále a stříbrné, pozlacené měděné, pozlacené stříbrné i zlaté gombíky, prsteny, náhrdelníky, sekery – moravské bradatice, krátký meč – sax ze dvou železných plátů a nauhličeným břitem, skramasax, hrot oštěpu. Součástí poměrně málo obvyklého sídliště byla kamenická dílna na jižním, kovárna na severním okraji osídlené plochy a keramická pec na západním svahu výšiny již mimo areál. Osídlení lokality se klade na samý počátek 9. století.
Jedno z možných hospodářských zázemí této tzv. metropolitní výšiny (jak ji nazval objevitel Vilém Hrubý), bezprostředně však již zřejmě nepřináležející ke staroměstské aglomeraci, mohlo být sídliště s vlastním pohřebištěm na opačném svahu výšiny nad Olšavou v poloze Sady – Horní Kotvice, osídlené dříve, v první polovině 8. stol. Výkopové práce vedené počátkem 70. let 20. stol. PhDr. Kristinou Marešovou, CSc., zaznamenaly pestré nálezy artefaktů (četné náušnice různých druhů, vlasové kroužky, náhrdelníky, stříbrný gombík, skleněné knoflíčky, bronzový prsten, sekery, nože, šipky, ostruhy, spínací soupravy v kombinacích přezky, průvlečky a nákončí, háčky, šídla, přesleny, vahadlo, kovotepecké kladívko, kousky kadidla, ulita ostranky jaderské s provrtem k zavěšení a druhotně použitý antický mozaikový korál se třemi obrazy tváře, snad bohyně Astarte), dílenské objekty, železářské pece.
V době rozkvětu Velkomoravské říše byl církevní areál na sadské ostrožně zřejmě organickou součástí sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště. Do této oblasti se mj. umísťuje působení věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje ze Soluně. Jejich povolání neslo politicko-náboženské důvody jako je ochrana před vlivem franckých kněží a posílení vztahů s Byzancí. Pravděpodobně nebyli první, kdo pokřtil obyvatele těchto krajů, přinesli ale písmo hlaholici (ze které se později vyvinula cyrilice) a veršovanou předmluvu k překladu evangelia Proglas (která mohla vzniknout už v Makedonii či Bulharsku). Věrozvěsty povolal král Rostislav a centrem jejich působení bylo pravděpodobně hlavní velkomoravské město, k němuž areál patřil, a také místa jiná (hora sv. Klimenta aj.). Dodnes však není známo, kde všude přesně mohli působit. Metodějův hrob nebyl dosud objeven. Patřil-li prázdný hrob ve zdi kostela s křížovou dispozicí původně skutečně sv. Metoději, byl zřejmě přenesen. Filozof Konstantin zemřel v italském klášteře v Římě pod jménem Kyrillos (Cyril).
(Zdroj: Wikipedie – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sady_(Uhersk%C3%A9_Hradi%C5%A1t%C4%9B) )
