Zobrazení položek podle značky: Jeskyně
Skalní Mlýn – Suchý žleb – Macocha – Pustý žleb
Děda měl narozeniny a pozval nás na oběd na Statek Samsara do Klepačova. Po výborném obědě jsme se rozhodli pro procházku srdcem Moravského krasu: Skalní Mlýn –> Suchý žleb –> Macocha –> Pustý žleb. Protože nám počasí přálo, měli jsme obavy, že stejný nápad bude mít polovina Brna. Naštěstí se většina lidí omezila na Pustý žleb a cestu ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním (ideálně vláčkem :-) a pak lanovkou nahoru na Macochu. Tím pádem byl Suchý žleb pustší, než ten Pustý.
Květnice u Tišnova
Kopec (vlastně dvojkopec) Květnice je známý jako naleziště vzácných nerostů ametystu, záhnědy, křišťálu, malachitu, aragonitu a dalších. Z jeho vrcholku se nabízí pěkný výhled na město Tišnov a Předklášteří a do širokého okolí. Nachází se zde Květnická propast, jeskyně Pod Křížem, Králova jeskyně a jeskyně U Splavu. Celý kopec je přírodní památkou. A právě na květnici vedl náš nedělní výlet.
Zbrašovské Aragonitové Jeskyně
Zbrašov na mapě nehledejte – už neexistuje! Vstup do jeskyní leží v lázeňském areálu Teplice nad Bečvou u Hranic na Moravě. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejší (až 14°C) jeskyně v ČR. Přesto poskytnou v letních vedrech příjemné ochlazení. Přes údolí je (zatím) druhá nejhlubší zatopená propast na světě. No a v řece Bečvě jsou vidět bublinky unikajícího CO2.
Čertova pec
Tak v Čertově peci prý bydleli nejstarší Slováci . Tradiční motorest Čertova pec (vynovený po požáru) a krasová jeskyně Čertova pec, kde se našly důkazy nejstaršího osídlení na Slovensku. Pěkná zastávka po cestě.
Babice nad Svitavou - Adamov - Býčí skála
Pěkná a nenáročná procházka, ze které lze jednoduše udělat okruh dlouhý asi 15 km. Jako start poslouží nejen Babice nad Svitavou, ale také Adamov (železnice). Po cestě mnoho zajímavostí: Alexandrova rozhledna, památník umučených lesníků, Slučí studánka, Adamov, Světelský oltář, Josefovská huť, Švýcárna, jeskyně Jáchymka, Býčí skála.
Stránská skála
Stránská skála je skalní útvar ležící v nejsevernější části katastru brněnské městské části Brno-Slatina. Nachází se mezi Slatinou (zastávka Hviezdoslavova, linka MHD 31 nebo 33, nebo konečná tramvaje č. 10) a Líšní, na rozhraní černovické a tuřanské terasy. V minulosti byla součástí katastrálního území Židenice. Roku 1978 byla vyhlášena národní přírodní památkou. - Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Stránská_skála.