Příchovice, Bílá skála (sídlo Krakonošova bratra Jizery), rozhledna Štěpánka, Cimrmanova rozhledna Maják a lesopark Příchovice.

Výročí prvního českého kosmonauta, mistra Jana Husa (bohužel shořel hned na startu), nám kromě Husitů, nabodeníček (kvůli kterým ho ve skutečnosti upálili – naneštěstí pozdě) a částečné reformace církve, přineslo i státní svátek. A státní svátek se dá důstojně využít k poznávání krás naší vlasti. Jsouc bez auta, byli jsme odkázáni buď na bicykly nebo na MHD. Mařenky chtěly na in-liny (kolečkové brusle), což výběr poněkud limitovalo. Hanka objevila na webu o in-line terénech v Brně a okolí stezku Židlochovice – Blučina – Měnín. Takže se zrodil kompromis pro pěší i pro bruslařky: Autobusem ze Zvonařky do Židlochovic (alias správně hantecem do Židlí), odtud pěšky na kopec Výhon s rozhlednou zvanou Akátová věž, dolů do Blučiny, kde probíhá stezka, po té se bruslařky projedou zpět do Židlochovic a zase busem zpátky do Brna.

Tradiční (v pořadí již třetí, pro Kuželovi ale první) setkání rodiny Daňkových na Bunči v Chřibech, které je spojené s krátkou vycházkou na blízkou rozhlednu Brdo a opékáním špekáčků v altánu/turistickém úkrytu Pod Brdem. Počasí nám přálo a výlet se celkově velmi vydařil.

KOVOZOO Staré Město je jediná kovová zoo v Evropě.

KOVOZOO Staré Město vznikla 21.4.2012. Nachází se v zajímavém a netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Spatříte zde mnoho jedinečně propracovaných zvířat v životní velikosti vyrobených z kovového odpadu. Svojí propracovaností a dokonalostí překvapují mnoho našich návštěvníků. V současné době KOVOZOO obývá více než 222 zvířat a stále se rozrůstá.

Druhá část víkendového treku Pelhřimov – Křemešník – Čertův hrádek – Čeřínek – Kostelec u Jihlavy (první část je zde).

Ráno byla snídaně objednaná na 8:00, takže se vstávalo až 7:30. Paráda! Parádní byla i snídaně v Poutním hotelu Křemešník. Z Křemešníku jsme vyráželi přesně v 9:00. Ještě jsme našli přímo na Křemešníku geocache s názvem Svatební, která je nápaditě udělaná (viz foto). Cesta až do Nového Rychnova vedla lesem a později po louce pěknými pěšinkami. 

První část víkendového treku Pelhřimov – Křemešník – Čertův hrádek – Čeřínek – Kostelec u Jihlavy (druhá část je zde).

Ráno jsme vstávali v 5:30, abychom stihli Student Agency "žluťáka" do Pelhřimova. Tam nás autobus vyklopil o půl deváté. Poté, co jsme se zorientovali, zjistili, kde je v Pelhřimově krematorium, kterým směrem jsou Kojčice u Pejřimova a odkud – pokud jsou Hujerovi jsme vyrazili hledat zelenou turistickou značku, která nás vedla přes Skrýšov na Pavlovský kopec, kde jsme si dali první pauzičku a svačinku z nesených zásob.

V roce 2015 otevřená Stezka v oblacích takřka přes kopec od srubu, na kterém trávíme zimní prázdniny 2016, nám nemůže dát spát. Proto na ni vyrážíne i přesto, že počasí neslibuje přílišný dohled a rozhledy. I tak to stojí za to! Ten pocit jít v pohorkách mezi lyžaři na čtyřsedačkovou lanovku... Ten pocit, kdy odpadávají kusy ledu z konstrukce Stezky v oblacích... Ten pocit, když foukne vítr a na chvíli je skrz mlhu vidět dolní Morava.

Prostě pěknej vejlet to byl! A stezka samotná má 710 metrů (takže tam a zpět jenom po Stezce v Oblacích to je skoro 1,5 km!

Opět v duchu hesla, že "Není špatné počasí, je jen špatné oblečení a špatná nálada" jsme vyhnali děti z tepla srubu do sněžení. Cílem byla rozhledna na Křížové hoře nad Červenou Vodou. Cíl byl dobyt! A objeven byl Penzion u Víchů s perfektním barem a moc milou obsluhou – http://www.penzionuvichu.cz/.

První část přechodu hřebenem Bílých Karpat přes Malý a Velký Lopeník, kolem pramenů Janáčkovy kyselky, přes Květnou na Holubyho chatu na Velké Javořině, a dále přes Kubíkův vrch kolem Megovky Filipovským údolím do Javorníku nad Veličkou.

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491,3 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší vrchol Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 ( do roku 1993 měl 162) metrů vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.